Vybíráme
5. 1. 2024, WEBREDAKTOR

Pořádáme jubilejní 10. ročník konference Do černého, který má téma důvěry a jejího ohrožení.

Konference Do černého se koná 22. ledna 2024 v Ústřední knihovně.
Registrujte se na http://web2.mlp.cz/docerneho2024/.
Účastnický poplatek je 350 Kč.

Letošní téma: krize důvěry

Letošní ročník je věnován mimořádně aktuálnímu tématu důvěry a tomu, co ji ohrožuje. Důvěře, respektive nedůvěře mezi lidmi navzájem, v instituce, demokracii i systémová řešení. Osobní vazby mezi lidmi mají klíčovou roli v podpoře důvěry nejen mezi jednotlivci, ale také vůči veřejným institucím a demokracii obecně. Důvěra v instituce ovšem závisí i na jejich funkčnosti. Vědomí, že můžeme ovlivnit svou situaci a věci ve svém bezprostředním okolí, je naprosto klíčové pro to, abychom institucím důvěřovali. Když lidé zažívají bezmoc, inklinují k politické radikalizaci nebo k víře v konspirační teorie, jak například ukázal nedávný výzkum zaměřený na konspirační myšlení v České republice. Vzájemná důvěra mezi lidmi a posilování důvěry v instituce jsou úzce provázané. 

Nejen v České republice, ale i v zahraničí můžeme pozorovat, že společenský konsenzus pod vlivem silných vnějších i vnitřních tlaků pomalu degraduje. Pozvali jsme si proto přednášející z různých sfér občanského života, kteří se všichni tématu ne/důvěry ve své teoretické i praktické činnosti nějakým způsobem dotýkají. 

Jak je na naší konferenci zvykem – nečekejte jasné odpovědi, zpět do svých knihoven si odvezete spíše další otázky. Odpovědět na to, jak se těmto komplexním otázkám dnešní doby postavíme jako knihovníci a knihovnice, už bude na nás…   

Program

  • 10.00 – 10.10 – Tomáš Řehák – Úvodní slovo 

Blok I  (10.10 – 11.50)

  • 10.10 – 10.50 – Kateryna Tyshkevich – Jak si ukrajinské knihovny udržují politickou neutralitu během války a zůstávají ostrovem svobody pro všechny?

Státní knihovna Ukrajiny pro mládež a regionální knihovny Ukrajiny pro mládež jsou důležitými kulturními a vzdělávacími centry pro naše komunity. Zaměřujeme se na podporu čtení a knih, a to i prostřednictvím kulatých stolů a dobrovolnických aktivit. Klademe důraz na metodické konzultace školních knihovníků s důrazem na mediální gramotnost. Pochopitelně se věnujeme zachování našeho ukrajinského kulturního dědictví prostřednictvím propagace ukrajinské literatury. Máme důležitou roli při podpoře digitálního vzdělávání a digitální gramotnosti, zejména pro migranty, kde využíváme portál Diya, který představuje online platformu pro komunikaci se státem. Nabízíme také inkluzivní a kreativní vzdělávání pro lidi se speciálními potřebami a kluby pro děti. Spolupracujeme s obránci Ukrajiny, kteří sdílí své zkušenosti s mládeží. Aktivně se angažujeme v distribuci ukrajinských publikací do evropských zemí. 

Kateryna Tyshkevich je vedoucí vědeckého a metodologického oddělení Státní knihovny Ukrajiny pro mládež. V současné době získává kandidátský titul v problematice publikační činnosti knihoven Ukrajiny pro mládež. Zároveň vyučuje grafický design na vysoké škole. Je aktivní členkou celoukrajinské veřejné organizace Sdružení ukrajinských knihoven. 

  • 10.50 – 11.20 – Iva Poláčková Šolcová – Bez důvěry to nejde, krize nekrize   

Potřeba důvěry, touha někomu důvěřovat, má silné neurobiologické kořeny a je základním předpokladem přežití člověka a společenství. Naše mozky jsou k důvěře vysoce náchylné a ochota důvěřovat bývá neurology spojována s potěšením zaznamenatelným aktivitou v oblasti nucleus caudatus. Důvěra je spojována s vyšší výkonností, spokojeností se životem, vitalitou a lepším zvládáním stresu, důvěru zvyšují tak drobné věci jako mikrokapička oxytocinu a letmý fyzický dotek (co potom pořádné objetí!). Důvěra je základem všech vztahů, partnerských, přátelských, meziskupinových, a je klíčová pro spolupráci, soužití, společenskou harmonii, bezpečí, sounáležitost ad. Ztráta důvěry v druhého člověka, pocit zrady, je závažný a bývá doprovázen silným stresem, pocity ohrožení, ztráty bezpečí a integrity. Práce na důvěře, kterou jsme ztratili, ale na druhou stranu vede ke zlepšení duševní pohody, snížení pocitu osamělosti, bezcennosti, deprese či antisociálního a rizikového chování. Pokud nedůvěřujeme „jen tak", relativně abstraktním institucím typu „cizinci", „ti nahoře", „ekonomika", „politika" apod., ohrožujeme tím především sami sebe.  

Iva Poláčková Šolcová je sociální psycholožka, vedoucí vědecká pracovnice Psychologického ústavu AV ČR a senior výzkumnice Národního institutu SYRI. Působí jako docentka psychologie na FHS UK. Specializuje se na emoce a prožívání člověka a skupiny ve specifických a extrémně náročných podmínkách (např. kosmu), na psychologii a chování sociálních skupin a skupinové jevy v rámci mezikulturní psychologie. Je autorkou desítek studií publikovaných v prestižních časopisech i knihy věnované emocím a jejich vývoji či regulaci. 

  • 11.20 – 11.50 – Jaromír Mazák – Rozbitá důvěra: Analýza stavu a zamyšlení nad cestami k obnově důvěry 

Vzájemná důvěra ve společnosti je důležitým předpokladem soudržnosti a solidarity. Bez nich se společnost rozpadá v individualizovanou masu. Důvěrou v české společnosti ale hodně otřásly nedávné krize, lidé si vzájemně věří málo, rozšiřuje se pocit, že „já a moje okolí jsme posledním ostrůvkem racionality v moři šílenství". V příspěvku si na datech ukážeme, jak se vyvíjí důvěra v české společnosti, a to jak v ostatní lidi, tak také v instituce, a jaká témata českou společnost nejvíce rozdělují. Srovnáme situaci v Česku s okolními zeměmi a položíme si otázku (a naznačíme odpovědi), jak důvěru ve společnosti posilovat. Příspěvek se bude převážně opírat o dlouhodobé i ad hoc výzkumy analytického ústavu STEM. 

Jaromír Mazák je ředitel výzkumu v analytickém ústavu STEM, jako sociolog se věnuje problematice občanské a politické participace a otázkám sociální soudržnosti. Ve STEM se zaměřuje na rozvoj nových výzkumných témat. V minulosti pracoval na Univerzitě Karlově jako výzkumník a vysokoškolský pedagog se zaměřením na politickou sociologii, statistiku a analýzu dat. Na téže univerzitě získal také PhD ze sociologie. Strávil dva trimestry na stáži na Oxfordské univerzitě a vedl několik projektů zaměřených na evaluaci dopadu. 

  • 11.50 – 13.00 – pauza na oběd 

Blok II  (13.00 – 14.30)

  • 13.00 – 13.30 – Saša Uhlová – Vykořisťování jako ztráta důvěry v lidství 

V Evropské unii, která je bohatým a dle svého vlastního mínění tím nejcivilizovanějším koutem světa, se ročně vydávají miliony lidí pracovat z chudších zemí do těch bohatších, aby uživily své rodiny a splnily si své sny. Pracovní podmínky, se kterými se mnozí z těchto lidí setkávají, nelze často nazvat jinak než vykořisťování. Jak tento fenomén, stejně jako skutečnost, že si lidé nevydělají na život ve svých původních zemích, otřásá důvěrou lidí ve spravedlnost, stát a společnost? 

Saša Uhlová je česká novinářka. Po střední škole, kterou ukončila maturitou ve francouzském Grenoblu, vystudovala romistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2009 začala pracovat jako redaktorka Deníku Refendum, kde působila do roku 2016. V současné době je redaktorkou Alarmu a zároveň píše sloupky do Salonu Práva a komentáře do kulturního čtrnáctideníku A2. V minulosti psala sloupky pro Respekt, bratislavskou Pravdu nebo Tvar. Věnuje se sociálním tématům, pracovním podmínkám, interkulturnímu porozumění a sociální soudržnosti. S manželem Tomášem Tožičkou vychovávají čtyři děti a žijí v Krušných horách.     

  • 13.30 – 14.00 – Eva Pavlíková – Technologie a lidé. Jak na to? 

O technologiích slyšíme prakticky denně – v médiích, na pracovních schůzkách nebo od našich dětí. Zastánci technologií říkají: “Používejte technologie, ty vám usnadní život". Odpůrci technologií k tomu dodávají: „Pozor na technologie, mohou ovládat váš život.“ Jsou to ale technologie, které určují náš život nebo jsme to my lidé, kteří mají technologii plně v rukou? Co zvládnu jako jednotlivec a kde už potřebuji podporu svých kolegyň a kolegů? A jaké jsou vůbec ty klíčové dovednosti, které pro používání technologií potřebuji? Úvaha nad dnešním technologickým světem a otevřená diskuse v auditoriu, protože technologie mají smysl hlavně tehdy, pokud pracují ve prospěch člověka (nikoliv proti němu).  

Eva Pavlíková skoro 20 let pracovala v businessu jako projektová manažerka, poté spoluzaložila organizaci Česko.Digital, kde: Skrz jedničky a nuly mění Česko k lepšímu. Eva je ex-ředitelka Česko.Digital. Od ledna 2024 působí jako členka správní rady a nově předsedkyně správní rady platformy Byro, kde: Propojujeme a podporujeme a rozvíjíme lidi, kteří tvoří důvěryhodnou veřejnou správu. 

  • 14.00 – 14.30 – Barbora Šupová – Možnosti sociálního divadla jako podpůrné platformy. Co má společného divadlo, knihovna a azylový dům?  

Představení konceptu „performing care" a „divadla starosti" na příkladech konkrétní praxe sociálního divadla s lidmi se zkušeností s životem bez domova. Jak funguje po praktické a estetické stránce divadelní soubor, v němž spolu působí herečky i neherečky, s domovem i bez něj? Má sociální divadlo dostatečný umělecký kapitál k tomu něco reálně ve společnosti změnit? Možnosti a limity umělecké práce se specifickou skupinou, její estetická, terapeutická, sociální a etická východiska. Může mít umění terapeutickou funkci? Pomáhat v resocializaci? Pomáhat získat zpět důvěru v sebe sama? (Umělecká) péče jako praxe, jako změna, jako vztah, jako akt důvěry. Podpora vůle k péči skrze umění! 

Barbora Šupová je dlouholetá členka spolku Zákulisí a Depresivních dětí, performerka, herečka, dramaturgyně, studentka doktorského programu autorské tvorby na DAMU. Věnuje se sociálně participativním projektům s ženami bez domova v divadelním spolku CO ČUMIŠ. Spolupracuje s různými subjekty, ale doma je ve Venuši, kde se zabývá především dramaturgií a organizaci festivalů Případ pro sociálku a Venušiny dny.   

  • 14.30 – 15.00 – pauza na kávu

Blok III  (15.00 – 16.00)

  • 15.00 – 15.30 – Milan Vácha – Kvalitní a transparentní správa věcí veřejných 

Důvěra v demokracii a společenský systém začíná na nejnižší úrovni. Důvěryhodná správa věcí veřejných je transparentní, otevřená a spravedlivá – jakými prostředky je možné jí dosáhnout? Jak se žije v obcích, kde je důvěra mezi občany a jejich zástupci cíleně budovaná, a jaká jsou rizika a hrozby „společnosti nedůvěry“?  

Zkušený komunální politik Milan Vácha je bývalý starosta obce Psáry, nyní působí jako radní pro oblast vzdělávání a sportu Středočeského kraje. Během svého působení získal ocenění za protikorupční opatření a transparentní správu obce.   

  • 15.30 – 16.00 – Zuzana Schreiberová – Dezinformace jako problém důvěry, ne pouze informací

Proč je ošidné definovat dezinformaci jen jako nepravdivou informaci? Jaké jiné termíny zkusit používat? A proč je oslabení důvěry ve stát, média, instituce jedním z klíčových témat manipulativních kampaní? Během příspěvku se seznámíte s několika aktuálními kauzami, dozvíte se, s jakými výzvami byla spojena komunikace o tématu migrace v době vrcholící nedůvěry a obav z uprchlíků, a bude vám představeno i několik úspěšných konceptů a kampaní z celého světa, které se nedůvěře a rozdělení společnosti snažily čelit.

Zuzana Schreiberová vystudovala bakalářský obor Studium Humanitní vzdělanosti na FHS UK, kde se zabývala současnou pražskou židovskou komunitou. V navazujícím magisterském studiu Obecné antropologie se specializovala na historickou antropologii, narativní analýzu a paměťová studia. Od září 2015 se věnuje také pomoci uprchlíkům v rámci Iniciativy Hlavák a dalších dobrovolnických iniciativ. V Multikulturním centru Praha působí jako metodička celé řady vzdělávacích aktivit zaměřených na interkulturní soužití, mediální či demokratickou výchovu. V současné době se zabývá hlavně tréninky zaměřenými na kulturní rozdíly mezi ČR a Ukrajinou, pro sociální pracovníky, učitele, úředníky i knihovníky.