Zrakově znevýhodněným čtenářům doporučujeme používat mobilní verzi stránek.

skok na hlavní menu | menu sekce Akce


Hlavní stránka    Akce    Kolonizace Indie I.: Řekové

Kolonizace Indie I.: Řekové

pondělí26. 3.

STŘET CIVILIZACÍ
Vyprávění o průběhu expanze Západní civilizace.
Ve spolupráci s Orientálním ústavem.
Řecká přítomnost v Indii (Indo-řecká království)
Snaze evropského křesťanského Západu po podmanění bájné Indie, korunované její kolonizací po „kořenářské stezce“ v novověku, předcházela subtilní zkušenost řecké antiky. Umělecké památky Indo-řeckých království z přelomu letopočtu kombinující buddhistické prvky s vlivy olympského mythu, svědčí o snaze po trvalé integraci území ve společném kulturním rámci. Podle moderních badatelů však „Řekové přišli, viděli, ale Indie zvítězila…“ Proč k tomu došlo? Jak to proměnilo evropský vztah k „jinému“ východu?
Smrt Alexandra Velikého v Babylónu v roce 323 př. n. l. zanechala jeho obrovské impérium bez jednoznačně určených dědiců. Z jeho asijských držav, jichž se nejprve zmocnil Alexandrův generál Seleukos, se kolem roku 250 př. n. l. odtrhla provincie Baktrie, jejíž jádro leželo na území dnešního severního Afghánistánu na jižním břehu řeky Amu Darji. Dálkové obchodní trasy, které zde sledovaly tok této řeky, přiváděly do zdejších bohatnoucích měst nejen kupce a hmotné bohatství, ale i myšlenky a umělecké tradice indického světa. V Baktrii od dob Alexandrova tažení žilo smíšené, zčásti helénizované obyvatelstvo, jehož významnou složku tvořili iónští Řekové, etnikum již tradičně proslulé svou zvídavostí a otevřeností myšlenkám jiných civilizací a kultur.
Mezi řecko-baktrijskými panovníky dosáhl největší proslulosti Menandros, v indické tradici zvaný Milinda (155–130 př. n. l., případně 115–90 př. n. l.). Jeho postavu zvěčnil buddhistický pálijský nekanonický spis Milindapaňha (do češtiny přeložené s názvem Otázky Milindovy), pocházející zřejmě z 1. století n. l., který formou dialogu mezi mocným iónským vládcem a buddhistickým filozofem Nágasénou probírá základní otázky Buddhovy nauky. Menandra zná i Plútarchos, jenž ho líčí jako panovníka vyhlášeného svou spravedlivostí, pro niž byl též velmi ctěn a milován svými poddanými. Setkávání řeckého a indického světa se ale v Baktrii neomezovalo jen na výměnu zboží a myšlenek, ale projevilo se i v oblasti výtvarného umění, kde spojení řecké formy a buddhistického obsahu dalo vzniknout jedinečnému řecko-buddhistickému stylu, jenž je v dějinách umění znám pod názvem gandhárské umění.
Přednáší PhDr. Jaroslav Strnad, Ph.D.

Obrázek akce

Přednáška
  • Určené pro: dospělé.

Najít v knihovně
  • přetáhnout tlačítko na lištu záložek prohlížeče
  • označit vybrané slovo na jakékoliv prohlížené internetové stránce
  • kliknout na odkaz "Najít v knihovně" na liště záložek prohlížeče
  • automatické vyhledání knížek k tématu v katalogu knihovny

Přihlaste se

Neznáte heslo? SSL zabezpečeno

Vyhledávání

| en