Zrakově znevýhodněným čtenářům doporučujeme používat mobilní verzi stránek.

skok na hlavní menu | menu sekce Akce


Hlavní stránka    Akce    Kapitoly z dějin Československa IV.

Kapitoly z dějin Československa IV.

včera13. 11.

VE SPOLUPRÁCI S HISTORICKÝM ÚSTAVEM AV ČR

Retribuce v poválečném Československu 1945–1947 a její revize v roce 1948
Druhá světová válka přinesla do oblasti mezinárodního, ale i československého trestního práva něco, co nemělo do té doby obdoby. Jak naložit se zločiny, které byly páchány s úmyslem zotročit nebo vyhubit cizí národy a rasy jak v Německu, tak i mimo něj, z důvodů rasových, náboženských, národních nebo politických? Odpovědí na tyto zločiny měly být tzv. retribuční dekrety, které se uplatnily na českém území, Slovensko si vydalo svoje vlastní nařízení. Po válce byl na českém území zřízen tzv. Národní soud s cílem posuzovat morální a politické chování domácích politických vůdců a malý retribuční dekret zas posuzoval drobné prohřešky proti národní cti. Cílem tzv. velkého retribučního dekretu mělo být rychlé dopadení nacistů, jejich kolaborantů a udavačů a jejich přísné, ale spravedlivé potrestání podle nových retroaktivně působících právních předpisů. Výsledkem bylo 713 osob odsouzených mimořádnými lidovými soudy k trestu smrti a 741 osob k doživotnímu těžkému žaláři jenom na českém území v letech 1945–1947. Ačkoli se hlavně na počátku před zahájením retribučního soudnictví projevily projevy msty na domnělých kolaborantech, všechny důkazy podporují závěr, že se mimořádné lidové soudy snažily o maximální míru objektivity a spravedlivé posouzení jednotlivých případů. V březnu 1948 se otázka retribuce znovu otevřela, ale za úplně jiné politické situace s cílem dokončit nedodělky z let předchozích a znovuotevřít některé rozhodnuté případy z minulosti.
Přednáší JUDr. Daniela Němečková

Slovenští političtí protagonisté československé státnosti v letech 1918 – 1992. Fakta a proměny
Mezi hlavní slovenské protagonisty československé státnosti je právem považován gen. Milan Rastislav Štefánik, jenž však Slovensko již v roku 1900 opustil, i když mu po celý svůj život zůstal věrný. Myšlenky česko-slovenské vzájemnosti a rovněž státnosti přímo na Slovensku prosazovali a hájili především Matúš Dula, Milan Hodža, Vavro Šrobár, Andrej Hlinka, Milan Ivanka. Spolu se Štefanem Osuským, Ivanem Dérerem, Jánem Papánkem, Janko Jesenským, Jozefem Gregorem Tajovským a dalšími zosobňují vlastní cesty podpory československé státnosti. I přes mnohé překážky a změny postojů jí zůstali věrní.
Přednáší doc. PhDr. Zlatica Zudová, CSc.

Obrázek akce

Přednáška
  • Určené pro: dospělé.

Najít v knihovně
  • přetáhnout tlačítko na lištu záložek prohlížeče
  • označit vybrané slovo na jakékoliv prohlížené internetové stránce
  • kliknout na odkaz "Najít v knihovně" na liště záložek prohlížeče
  • automatické vyhledání knížek k tématu v katalogu knihovny

Přihlaste se

Neznáte heslo? SSL zabezpečeno

Vyhledávání

| en