Vybíráme
9. 6. 2020, WEBREDAKTOR

Připravili jsme pro vás nový třídílný cyklus podcastů: Rozhovory o vědě. Co nám vědci a vědkyně mohou s určitostí sdělit? Jak se utváří vědecké poznání? Jak se ověřuje? Lze vůbec předat nové objevy laické veřejnosti v nezkreslené formě?

Těmto i mnoha dalším palčivým otázkám je věnován třídílný podcast, ve kterém s předními českými vědci rozmlouvá Ondřej Hudeček z Městské knihovny v Praze. Tip! Celý podcast najdete na adrese https://soundcloud.com/knihovna/sets/rozhovory-o-v-d, jednotlivé díly pak v článku níže.

Díl první: Neexistuje pouze jedna věda

Do první části cyklu Rozhovory o vědě přijali pozvání sociologové vědy doc. Zdeněk Konopásek z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR a dr. Radim Hladík z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Věda jako jedna ze specifických lidských činností může sama být také objektem zkoumání a právě sociologie vědy má toto v popisu své práce. S pozvanými hosty jsme mluvili třeba o tom, co to znamená, že je věda objektivní a v jakých kontextech lze tento přívlastek vůbec použít. Dozvíte se, co je to vyhýbavé psaní („hedging“) a jak je pro důvěryhodnost vědy důležité správně nastavené recenzní řízení.

Díl druhý: Věda jako proces

V druhé části našeho seriálu o limitech a možnostech vědeckého poznání přinášíme pohled socioložky působící na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR docentky Terezy Stöckelové. Zaměřili jsme se na otázku autority vědy v českém prostředí a skutečnost, že různé vědecké obory mají také různě silnou autoritu ve společnosti.

V souvislosti s celosvětovou pandemií a reakcí politických reprezentací jednotlivých států i celých společností na ni je možné si položit otázku, proč, možná paradoxně, jsme již dříve nebyli svědky podobně razantních opatření i s odkazem na klimatické změny. Pohled docentky Stöckelové se ukazuje jako typicky vědecký – jednoduchá odpověď neexistuje. V závěru si také připomínáme, že typy řešení, s nimiž vědci a vědkyně přicházejí, jsou založeny již v samotném oboru, pro jehož studium se rozhodli.

Díl třetí: Lékařství jako umění, věda a praxe

Závěrečný díl minisérie o limitech a možnostech vědeckého poznání je věnován specifické oblasti medicíny a lékařských věd. S docentem Janem Trnkou z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jsme nemohli opomenout téma současné pandemie. Řeč však nebyla o jednom konkrétním viru, nýbrž o tom, jaká dilemata patrně řešili editoři odborných časopisů při tlaku na co nejrychlejší publikování výsledků výzkumů této nové nemoci. Docent Trnka nám také prozradil pravidla, kterými se sám řídí při výběru článků, jimž stojí za to věnovat svou pozornost. Kdo dobře popularizuje nová vědecká zjištění a proč nemají vědci čas na natáčení vlastních podcastů? Také to se dozvíte v závěrečném díle rozhovorů o vědě.

Mohlo by vás zajímat