Vybíráme pro vás
6. 4. 2022, WEBREDAKTOR

Jana Kozáková z Vzácných tisků přibližuje slavnou Komenského učebnici Orbis Pictus. Do různých vzácných vydání této knihy pak můžete v tomto oddělení nahlédnout.

Encyklopedie i učebnice

Slova „Pojď sem synu a uč se moudrým býti“ nacházíme dodnes na fasádách řady školních budov z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Je to začátek slavného Komenského knihy díla Orbis pictus (Svět v obrazech) – díla, které je na svou dobu ojedinělou kombinací všeobecné encyklopedie a jazykové učebnice. Její autor Jan Amos Komenský zde poprvé použil svoji zásadu škola hrou. Komenskému šlo o to, aby žáci opravdu rozumněli tomu, co se učí. Každá kapitola obsahuje stručný text a obrázek k probíranému tématu, přičemž text a obrázek jsou propojeny pomocí číselných odkazů.

Komenský předpokládal využití svého díla nejen pro potřeby jazykové výuky, ale na mysli měl i ucelené používání Orbisu jako obrázkové knížky k prohlížení a seznamování dítěte se světem. Orbis Pictus je tak vlastně první dětskou učebnicí, která obsahuje jak základy společenských, tak i přírodních věd, etiku, náboženství, řemesla a obchod, hry dětské i divadelní a také válečnictví. Nechybí ani obsáhlé abecední rejstříky.

Dialog učitele a žáka

Kniha je koncipována jako dialog učitele a žáka. Učitel jse zde v roli jakéhosi průvodce po světě. Přečtěte si malou ukázku: Učitel: Pojď sem dítě, uč se moudrým býti.
Dítě: Co jest moudrým býti?
Učitel: Všecko, což potřebného dobře znáti, dobře dělati, dobře vysloviti.
Dítě: Kdož mne tomu naučí?
Učitel: Já s pomocí Boží.
Dítě: Jakým způsobem?
Učitel Provedu tebe všudy, ukáži tobě všecko, pojmenuji tobě všecko.
Dítě: Tu jsem! Vediž mne ve jménu Páně.

Kniha končí stejným obrázkem jako je na začátku. Už hovoří jen učitel: „Tak jsi viděl ouhrnkem všecky věci, jenž mohou se ukázati …“

Orbis Pictus ve světě

Orbis Pictus spatřil světlo světa poprvé v Norimberku v roce 1658. Byl dvojjazyčný, v latině a němčině ( ve dvou sloupcích), s dřevoryty Paula Creutzbergera. O rok později vyšla v Londýně verze latinsko-anglická. Čeština se v této učebnici obevuje poprvé v roce 1685 spolu s latinou, maďarštinou a němčinou, a sice ve vydání, které vyšlo v Levoči. Čeština je zde přizpůsobena středoslovenskému nářečí. Název knihy v našem jazyce tu není uveden jako Svět v obrazech ale „Swět Widitedlný". Wikipedie uvádí, že do současnosti vyšly více než dvě stovky vydání v mnoha dalších jazycích. Zastavme se u těch, které se nacházejí u nás ve fondu  oddělení vzácných tisků. Nejstarší Orbis Pictus máme z roku 1805. Byl vydán ve Vratislavi v latině, polštině, francouzštině a němčině. Většina obrázků je nová, ale námětově se příliš neliší od originálního vydání. Můžeme obě tyto knihy porovnat, protože máme faksimile originálního norimberského vydání, které vyšlo v roce 1910 v Lipsku.

Orbis Pictus Josefa Chmely

Poměrně pozdě, teprve v roce 1833, vyšel Orbis Pictus poprvé v Čechách u Jana Hostivíta Pospíšila v Hradci Králové . Mimochodem tento osvícený nakladatel vydal Boženě Němcové poprvé její Babičku, ale již v Praze. K vydání připravil Orbis královéhradecký obrozenec Josef Chmela, který o vzniku vydání píše v předmluvě: „Náhodou dostalo se mi do rukou vratislawské vydání Komenského latinsko-polsko-francouzsko-německé. Vida knihy této velikou užitečnost a její šeobecnou ve vlasti naší potřebnost, ustanovil jsem české přeložení přidati; a maje z Komenského výtah onen, ve školách rakouského mocnářství před léty užívaný, vybral jsem, co dobrého bylo, a co scházelo, přeložil jsem věrně a do slova, základu původního všemožně se drže …“

Chmela do svého vydání převzal i většinu obrázků z polského vydání a ke čtyřem jazykům přidal jako pátý jazyk češtinu. Náš exemplář z roku 1833 je zajímavý i tím, že patřil jistému Karlu Šindelářovi, který pobýval v klášteře Siloe v Toskánsku. Na titulní straně knihy najdeme razítko se jménem vlastníka i kláštera. V naší knihovně je od roku 1930. Jak se k nám tento Orbis Pictus dostal, ale nevíme.

Orbis Pictus Karla Amerlinga a další vydání

V roce 1852 sestavil český pedagog a lékař Karel Amerling svůj originální Orbis Pictus, který měl být, jak je uvedeno na titulní straně „stupněm druhým co pokračování prvního stupně, jejž sepsal Amos Komenský“. Kniha, která vysvětlovala hlavně fyzikální a chemické zákonitosti, prý nebyla příliš populární. Zhruba o dvacet let později se objevilo česko-německé vydání pro nižší třídy škol měšťanských a vyšších dívčích z let 1870–1877, které sestavil František Patočka, profesor gymnázia na Novém městě pražském. V 70. letech 19. století už musela být učebnice značně přepracována, aby udržela krok s dobou. Najdeme tu např. zřecí skla (mikroskop) nebo kapitolu železnice. Technické vymoženosti posledních let nakreslil pardubický profesor Jan Kostěnec.

V roce 1883 vydal Jan Pospíšil v Hradci Královém Orbis Pictus poprvé u nás s barevnými ilustracemi. Jedná se barvotisky, které jsou velmi půvabné. Kromě latiny a češtiny tu najdeme i němčinu a francouzštinu. Text v zásadě stále vychází z Komenského, doznal ale opět výrazných změn. Editoři knihy Josef Černý a Jan Karlík v předmluvě uvádějí, že „…přidali toho, co dvě sloletí na různých polích nového stvořila…“.

Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků

Orbis Pictus ve fondu Vzácných tisků

Jak si objednat knihy?

Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.

Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.

Kontakty a další informace zde >>>