Kalendárium
3. 5. 2022, WEBREDAKTOR

V květnovém kalendáriu naleznete zvýšený výskyt autorů, kteří mají co dočinění s tajemstvím, dekadencí, paranoiou, ale i romantickou láskou vůči jedné jediné ženě, kterou nezruší ani smrt. Zahrnuti jsou ale i filozofové a populární autoři.

Literární kalendárium – každý měsíc přinášíme stručný přehled českých i zahraničních spisovatelek a spisovatelů, kteří mají výročí a vy si je u nás můžete půjčit nebo stáhnout v e-knihovně.

Výročí narození

  • 2. 5. 1772 – 250. výročí narození Novalise. Německého romantického básníka a prozaika, který svou literární tvorbu zasvětil své předčasně zesnulé lásce a nevěstě Sophií von Kühnové. Jeho Hymny k noci byly důležitou četbou pro surrealisty, jeho úvahy a aforistické fragmenty kladou mnozí do blízkosti podobných textů Friedricha Nietzscheho. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 7. 5. 1887 – 135. výročí narození Henri Pourrata. Francouzského spisovatele známého především románem Kašpar z hor. Tento historický vesnický román je dramatickým příběhem dívky z auvergneského statku a jejího ochránce v době napoleonských válek a pádu císařství. Pourrata překládal Jan Čep, se kterým autor vedl obsáhlou korespondenci. V dnešní době se k němu hlásí básník a prozaik Petr Motýl. Půjčte si v knihovně.
  • 8. 5. 1937 – 85. výročí narození Thomase Pynchona. Amerického prozaika, legendárního postmodernisty, který ve svých knihách považuje za hlavní motor soudobé společnosti „paranoiu“. Jeho rozsáhlé romány jsou plné konspiračních teorií a záhadných tajných organizací. Stylisticky Pynchon mixuje důkladné rešerše z různých vědních oborů s téměř básnickými obrazy, kterými odkazuje na své oblíbené beatniky. Mluví se o tom, že byl scénáristou mnoha dílů seriálu Simpsonovi, které podle toho také vypadaly. Půjčte si v knihovně.
  • 10. 5. 1927 – 95. výročí narození Ladislava Hejdánka. Českého filosofa, mimo jiné žáka Emanuela Rádla a Jana Patočky, jednoho z mluvčích Charty 77. Od roku 1980 Hejdánek pořádal známé bytové semináře pro zájemce o filosofii, kam přijížděli významní zahraniční hosté, např. Paul Ricoeur, Jacques Derrida, Richard Rorty a další. Půjčte si v knihovně
  • 12. 5. 1812 – 210. výročí narození Edwarda Leara. Anglického ilustrátora a básníka, který proslul svými nonsensovými básněmi a tzv. „limeriky“. Ve dvaceti čtyřech letech mu vyšla jeho Velká kniha nesmyslů, která tuto krátkou básnickou formu proslavila. Lear napsal celkem přes dvě stě limeriků. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 13. 5. 1907 – 115. výročí narození Daphne du Maurier. Anglické spisovatelky. Autorky proslulé knihy Hospoda Jamajka a dalších romantických i napínavých románů a povídek. Maurier ve svém díle často využívala detektivní zápletky a prvky gotického románu, hororu i fantastiky. Její knihy se staly předlohou pro dva proslulé Hitchcockovy filmy Ptáci a Rebecca. Půjčte si v knihovně.
  • 15. 5. 1862 – 160. výročí narození narození Arthura Schnitzlera. Rakouského spisovatele a dramatika, jehož knihy jsou nerozlučně spjaty s prostředím vídeňské společnosti před první světovou válkou. Nezávisle na Freudovi dospěl k některým poznatkům blízkým psychoanalýze. Divadelní hra Rej o sexuálních vztazích různých lidí různého společenského postavení, vyvolala skandál. Knihu Snová novela zfilmoval jako své poslední dílo režisér Stanley Kubrick pod názvem Eyes Wide Shut. Půjčte si v knihovně.
  • 17. 5. 1957 – 65. výročí narození Petera Hoega. Dánského spisovatele. Autora známého románu Cit slečny Smilly pro sníh. Hoeg vystudoval literární vědu a poté se živil mimo jiné jako tanečník, stevard na luxusních jachtách a učitel tělocviku. V roce 1988 debutoval románem Představy o dvacátém století, který v Dánsku vzbudil značnou pozornost a získal svému autorovi několik literárních cen. Půjčte si v knihovně.
  • 22. 5. 1922 – 100. výročí narození Zbyňka Havlíčka. Legendárního českého básníka, náležejícího k druhé vlně surrealismu, která se u nás rozvíjela po druhé světové válce. Havlíček byl básník, který v sobě dialekticky spojoval dvě polohy: byl autorem spalující milostné touhy i politické vzpoury: „Když elastická rákoska nebo bičík / Dopadá in memoriam dějin / Hlava chovanka mezi tvými stehny / Listuje neposlušně v knihovnách / Mozkové kůře měst“. Jeho básnické cykly Stalinská epocha, Kabinet Dra Caligariho a Karlotta menstruuje patří k vrcholům české moderní poezie. Půjčte si v knihovně.
  • 24. 5. 1957 – 65. výročí narození Terezy Boučkové. České spisovatelky, scenáristky a publicistky. Boučková je nejmladší ze tří dětí spisovatele Pavla Kohouta. Za knihu povídek Indiánský běh obdržela Cenu Jiřího Ortena. Nejvýraznějším autorčiným počinem je román Rok kohouta, v němž zaznamenávala deníkovou formou svůj život. Podobně jako v filmu Smradi, ke kterému napsala scénář, se v knize zabývá výchovu svých dvou adoptovaných synů. Půjčte si v knihovně.
  • 30. 5. 1942 – 80. výročí narození Antonína Bajaji. Českého respektive moravského prozaika. Autora románu Zvlčení, který má podtitul Romaneto o vlcích, lidech a úkazech, a za nějž autor obdržel cenu Magnesia Litera. Bajaja také napsal vzpomínkovou knihu Na krásné modré Dřevnici, za níž získal Státní cenu za literaturu. Jeho prózy byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 31. 5. 1892 – 130. výročí narození Bohuslava Reynka. Českého básníka, překladatele a grafika. Bájného obyvatele vesnice Petrkov. Autora zprvu expresionisticky laděných sbírek Had na sněhu nebo Rty a zuby, který se posléze propracoval k pozoruhodně čistým a výrazově oproštěným básním. Tyto básně se objevily v knihách Mráz v okně, Sníh na zápraží nebo Odlet vlaštovek. Z první z nich pochází ukázka: „Ulice zhasíná / se světly v dlaních dětí. / Ztrácí se krajina / do zásvětí“. Překládal z francouzského jazyka především díla francouzských katolických básníků (Bernanos, Bloy, Jammes). Půjčte si v knihovně.

Výročí úmrtí

  • 2. 5. 1857 – 165. výročí úmrtí Alfreda De Musseta. Francouzského romantického básníka, prozaika a dramatika. De Musset byl zřejmě nejvýznamnějším dramatikem francouzského romantismu. Sám se ovšem k romantikům nepočítal. Prohlašoval, že v jeho knihovně klidně sousedí Shakespeare s Racinem. Mezi jeho nejznámější díla patří prozaická kniha Zpověď dítěte svého věku a básnický cyklus Noci. Půjčte si v knihovně.
  • 12. 5. 1907 – 115. výročí úmrtí Joris-Karla Huysmanse. Francouzského prozaika, který započal svou tvůrčí dráhu jako prozaik naturalistického stylu, ale později se stal přímo ztělesněním dekadentního autora. Snad díky slavnému románu Naruby (ve skutečnosti by se kniha česky možná měla jmenovat Proti přirozenosti), ve kterém přivedl na scénu Des Esseintese. Románového hrdinu, který se uzavře ve svém domě-světě, kouří opium a pozoruje líný pohyb želvy, jejíž krunýř je osázen diamanty. Huysmans napsal rovněž temnou knihu o satanismu Tam dole, která je považována za první postmoderní text, i když vznikl na konci devatenáctého století. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 14. 5. 1912 – 110. výročí úmrtí Augusta Strindberga. Nejznámějšího švédského dramatika a prozaika. Strindberga můžeme označit za jednoho z otců moderního divadla. Autora slavných divadelních her Otec, Slečna Julie nebo Věřitelé. První jmenovaná se stala první švédskou naturalistickém hrou a zajistila autorovi světový ohlas. Slečna Julie je zas nejznámějším a nejhranějším dramatickým kusem. Na počátku devadesátých let minulého století se jako důsledek rozpadu jeho druhého manželství, u něho projevila duševní krize, hraničící se šílenstvím. Půjčte si v knihovně.