Vybíráme
7. 7. 2022, WEBREDAKTOR

V červenci čekají návštěvníky Oddělení pragensií knihy o zbořených památkách, zbořených a nově postavených památkách i památkách, které zatím zbořeny nebyly.

Půjčte si všechny novinky z pragensií!

Vypravíme se do okrajových čtvrtí, které ale nebyly periférií kulturního života, a poohlédneme se za jednou legendární rodinou průmyslníků. A připomeneme si také místa posledního odpočinku a odkaz našich významných předků.

Nové knihy v pragensiích

Dalším dílem populární edice Zmizelá Praha je kniha s výmluvným názvem Zbořeno. Zaměřuje se na cenné pražské stavby, zaniklé v údobí 1990 – 2020. Kniha pojednává o známých případech, např. o hotelu Praha na Hanspaulce, ale i málo známých budovách na okraji města.

Mariánský sloup v Praze je název monografie, která uvádí znovupostavení památky, zbořené v roce 1918, do širších – historických, teologických i uměnovědných – souvislostí. Obsáhlou knihu doprovází bohatý fotografický doprovod.

„Košíře jsou prazvláštní obec,“ píše Jaroslav Hašek v povídce „Poslední mladočech v Košířích“ a připomíná dávno zapomenuté soupeření se sousedním Smíchovem. Samotnou povídku, ale i řadu literátů a umělců (mj. V. Nezvala, K. Poláčka, J. Ortena, J. Trnku), kteří zde zanechali své stopy, připomíná brožura Košíře mýtické a literární.

V roce 1769 se do Prahy vydává na vandr čerstvě vyučený kotlář František Ringhoffer. O několik desítek let později vytvářejí jeho potomci jeden z největších strojírenských podniků v monarchii. Pěti generacím průmyslnické dynastie se věnuje výpravná monografie Fenomén Ringhoffer. Rodina se mj. zasloužila o rozvoj Smíchova; doslova průkopnická byla v „Ringhofferovce“ sociální péče o zaměstnance.

Druhé vydání publikace význačného českého historika Josefa Petráně Karolinum se věnuje stavebnímu vývoji budov Karolina. Je doplněno o proměny objektu v posledních letech. Kniha popisuje i insignie a průběh slavnostních obřadů ve Velké aule.

Publikace Univerzita Karlova si všímá historie i nedávné minulosti nejstarší univerzity na sever od Alp a na západ od Rýna. V druhém vydání najdeme i období let 2011 – 2021. Fotografický doprovod si všímá pražských i mimopražských objektů univerzity.

S nejdůležitějšími prostory jedné z dominant hlavního města seznamuje informační brožura Staroměstská radnice. Čtenář zde může nahlédnout do Brožíkova sálu nebo obecní síně a dozví se řadu zajímavostí o méně známé kapli Panny Marie či gotickém podzemí objektu.

„Občas si tak pro sebe říkám, že kdybych mohl, uzmul bych na starém Chodově název ulice a zasadil bych ho na Dobešku. Ta ulice se jmenuje Malebná…,“ vypráví pamětník Ing. Vratislav Ludvík v publikaci Šindelářova Dobeška. Knihou prostupují vzpomínky místních obyvatel i dobové fotografie a najdeme zde portrét architekta a stavitele Václav Šindeláře. Kromě zmíněné vilové čtvrti je jeho dílem Branické divadlo, zdarma projektované pro místní ochotníky, a podolský Ústav pro péči o matku a dítě.

Se známým malostranským palácem nás seznamuje výpravná monografie Valdštejnský palác v Praze. Zasazuje objekt do širších souvislostí – do vztahu s Pražským hradem a evropskou architekturou. V publikaci najdeme mj. medailon zakladatele areálu nebo stať o Valdštejnské zahradě.

O ústřední vyšehradské hrobce a spolku Svatobor, který ji spravuje, pojednává brožura Slavín v běhu staletí. Cituje i v kryptě skrytý epitaf od spisovatele F. Táborského: „Svědomí ustlalo nám tu klidně, ač chtěli jsme víc, než jsme zmohli. Kéž tak i vám, co přijdete po nás a lidskosti chrám vystavíte výš!“ A také mile starosvětské naučení F. L. Riegra: „V práci a vědění jest naše spasení.“

Výběr a text Václav Drašnar, Oddělení pragensií