Vybíráme
2. 11. 2022, WEBREDAKTOR

Nové přírůstky v Oddělení pragensií vás zavedou na místa v Praze, kde se cítíte jako na středočeské vesnici, i k objektům, kde si naopak můžete připadat skoro jako v Chicagu v době konjunktury.

Ilustrační fotgrafie v perexu: Náves v Jinonicích na staré pohlednici ze třicátých let minulého století. Tip! Půjčte si všechny novinky z pragensií!

Vzpomeneme také na jednoho čestného občana Prahy 4 a české ženy, kterých se obávali samotní nacisté. Další knížka nám poví, jak se mají naši velkoměstští spolubydlící z říše rostlin a živočichů.

Nové knihy v pragensiích

Na území dnešní Velké Prahy se rozkládalo na 60 vesnic. Ne všechny ztratily svou původní tvář. Pražskými „venkovskými“ čtvrtěmi se zabývá publikace Vesnice a osady na území Velké Prahy s památkami slohové a lidové architektury (II.). Pasport sídel doplňuje bohatá fotografická a mapová dokumentace.

Suchdol je dnes okrajovou městskou částí. To ale neznamená, že stával na okraji společenského života. Na zdejším „zámečku“ se u statkáře A. Brandejse kdysi scházely význačné osobnosti – např. M. Aleš a A. Chittussi, z literátů třeba J. Vrchlický nebo V. Hálek. Minulostí této původní vesnice, jednoho z center kulturního života 19. stol., nás provede brožura Historie Brandejsova statku v dějinných souvislostech.

Opravdu hodně čtivá a plná zajímavostí je kniha Pražská okénka. V 63 minitématech seznamuje se zajímavostmi z historické Prahy. Dozvíme se mj. o tom, proč se už zmíněnému A. Brandejsovi říkalo „bramborový mecenáš“, kterého geniálního fotografa si lidé pletli s bezdomovcem a kterému učiteli stačilo pohrozit dětem vyloučením z jeho experimentální školy, aby ihned přestaly zlobit.

Změny od zemědělského charakteru přes rozvoj průmyslu až po současný obytný charakter okrajové části Prahy zachycuje fotografická publikace Proměny Satalic. Staré i nedávné snímky ukazují prostranství, zemědělské, průmyslové a obytné objekty a třeba i parádní satalické nádraží.

Některé čtvrti na okrajích Prahy rozhodně nevypadají venkovsky. Např. areál hostivařského mlýna a pekáren může směle konkurovat jiným skvostům industriální architektury, snad i v mezinárodním měřítku. Na místě dodnes působí filmové ateliéry. Dočteme se o tom v publikaci Ulicemi Hostivaře a Horních Měcholup. Právě odtud vyjíždějí naši kolegové v bibliobusech.

Knižní dílo čestného občana Prahy 4 a spořilovského patriota Ing. Vladimíra Prchlíka, který nás opustil v létě ve věku 93 let, si můžeme připomenout v publikaci Toulky minulostí Starého Spořilova. Brožura seznamuje s historií čtvrti a v desítkách medailonů i s osobnostmi, které zde žily.

Nečekaně pestrou přírodou metropole nás provádí kniha Planeta Praha. Autory jsou odborní poradci stejnojmenného filmu. Paradoxně je pro odborníky i laiky zajímavějším kusem přírody město než krajina za jeho hranicemi. Nestačí ale jen číst, je třeba se i zaujatě dívat a pozorně naslouchat.

Sborník Palác Lucerna provádí minulostí, současností i budoucností známého objektu. Seznamuje čtenáře s jednotlivými částmi paláce, jejich využitím a probíhající rekonstrukcí. V publikaci se dozvídáme i o architektech Lucerny – Dobroslavu Hnídkovi, Vácslavu Havlovi a Stanislavu Bechyněm.

Nezamýšlený obdiv k příslušnicím domácího odboje vyjadřoval během heydrichiády mj. gestapák H. Pannwitz. Ve svých zprávách tvrdil, že jde o fanatické Češky, které se s vášnivou zavilostí věnovaly péči o atentátníky. Portréty 13 statečných žen přináší publikace Statečnost je ženského rodu.

Výběr a text Václav Drašnar, Oddělení pragensií