Vybíráme pro vás
4. 11. 2022, WEBREDAKTOR

Ivana Blažková z Divadelního a filmového oddělení píše o Jaroslavu Tumlířovi,významné osobnosti, která dala vzniknout právě tomuto oddělení.

Jaroslav Tumlíř byl muž mnoha profesí – spisovatel, redaktor, herec, dramaturg, knihovník Ústřední knihovny hl. m. Prahy (přispěl k vybudování divadelního oddělení), divadelní referent a kritik v kulturním týdeníku Praha v týdnu, kam přispíval svými referáty o divadle a filmu v letech 1940 až 1944.

Studium na konzervatoři a herecké začátky

Narodil se 28. listopadu 1902 v obci Spy (nyní část Nového Města nad Metují) do rodiny řídícího učitele. Studoval na pražské Státní konzervatoři hudební a dramatické. Spolu se svými spolužáky na podnět Janka Borodáče odešel v letech 1921 až 1922 na Slovensko a stal se členem souboru SND II. – Maršky, kde ztvárňoval převážně postavy mladých zamilovaných mužů. Jeho herecké výkony prý však nevzbuzovaly žádnou zvláštní pozornost kritiky ani obecenstva.

Po rozpadu souboru se vrátil zpět do Čech a v letech 1922 až 1923 působil v pražském Švandově divadle. V dubnu roku 1924 se spolu s dalšími nezaměstnanými brněnskými a pražskými absolventy herecké konzervatoře spolupodílel (pod patronací Jiřího Mahena) na založení Českého studia v Brně, kde působil jako herec. Po ukončení brněnského angažmá v roce 1925 dostal nabídku na místo dramaturga pražského Divadla Komedie. V roce 1928 založil divadelní soubor Akropolis a stal se zde uměleckým vedoucím.

Zaměstnán v Ústřední knihovně

V letech 1929 až 1948 byl zaměstnán v Ústřední knihovně hlavního města Prahy. V roce 1932 byl uváděn ve funkci administračního eléva ve 2. třídě, později ve funkci administračního úředníka. V knihovně se podílel na vybudování Divadelního a filmového oddělení, které bylo otevřeno v listopadu roku 1942. V tu dobu byla v knihovně zřízena i poradna pro ochotnické skupiny, kterou vedl. Přispíval do knihovního časopisu Knihy a čtenáři pod šifrou „Tř“.

V době 2. světové války pomáhal založit u Františka Grabingera kočující společnost pod jménem Divadlo práce a v letech 1943 až 1945 byl jejím dramaturgem. Ve stejné profesi působil v letech 1947 až 1948 v Divadle města Žižkova. Na základě požadavku Akčního výboru Národní fronty v knihovně ze dne 27. února 1948 byl odvolán z funkce vedoucího distribučního oddělení a jmenován správcem knihovny na Žižkově, aby se tam mohl plně věnovat divadlu města Žižkova. Nakonec se přiřadil k těm, kteří v letech 1948 až 1950 knihovnu opustili.

Divadelníkem v Libni, Benešově i v Brně

V roce 1949 se podílel na založení Divadla S. K. Neumanna v Libni (dnes Divadlo pod Palmovkou). Na působení JaroslavaTumlíře jako dramaturga v Divadle S. K. Neumanna je vzpomínáno takto: V začátcích (divadla) byl dramaturgem Jaroslav Tumlíř. Jelikož si strana kladla požadavky na inscenace a jejich zpracování, stávalo se, že byly hry poměrně brzy staženy z repertoáru nebo se na něj vůbec nedostaly. Proto měl Tumlíř tzv. dramaturgickou pomůcku – neustále vypůjčený seznam divadelní literatury z Městské knihovny. Ve chvíli, kdy bylo třeba ihned nasadit hru novou, zalistoval a navrhoval rychle náhradu.

V letech 1950 až 1956 pracoval jako režisér a ředitel Městského oblastního divadla v Benešově. Z Benešova odešel zpět do Prahy do divadla Čs. armády (dnes Divadlo na Vinohradech), kde v letech 1956 až 1959 zastával funkci vedoucího uměleckého souboru. V roce 1960 byl jmenován ředitelem Městského divadla bratří Mrštíků v Brně, kde působil až do roku 1964, kdy odešel do důchodu.

Literárně se věnoval poezii a vydal několik básnických sbírek, např. Hořící strom (1924), Papírový drak (1931), a dramatické tvorbě. Jako divadelní dramatik napsal hry: Nemravný život (1928), Pan Paďour mezi trampy (1936). Námět jeho hry Strašidelná tetička posloužil k natočení filmu Tetička režisérem Martinem Fričem. Věnoval se i teorii divadelní režie v publikaci Režie divadelní hry (1946), tvorbě pro rozhlas, pohádkám pro děti. Zemřel 8. července 1977 v Praze.

Výběr a text: Ivana Blažková, Divadelní a filmové oddělení

Divadelní hry Jaromíra Tumlíře

Mohlo by vás zajímat

  • Noc divadel 2022. Slavíme výročí 80 let od založení Divadelního a filmového oddělení.
  • Průlet historií divadelního a filmového oddělení. Proleťe si s ními historii divadelního a filmového oddělení Ústřední knihovny. Článek napsala kolegyně Ivana Blažková právě z tohoto oddělení.
  • Divadelní playlist na YouTube. V tomto playlistu najdete přednášky o divadelní režii, dokument o unikátním divadle a souboru Říše loutek, záznam ze storytellingu v Ústřední knihovně i představení pro děti.
  • Co je Divadelní a filmové oddělení? Místo, které slouží odborníkům i široké veřejnosti. Navštěvují nás běžní čtenáři, kteří u nás hledají povinnou dramatickou četbu, memoárovou literaturu o hercích či filmy na DVD. Vyhledávají nás divadelní a filmoví vědci, akademičtí pracovníci, studenti těchto oborů, profesionální i neprofesionální divadelníci a filmaři. Jak se k nám dostanete? Metrem A, tramvají číslo 17 a 18; autobusem číslo 207 a 194.