Kalendárium
7. 11. 2022, WEBREDAKTOR

V listopadovém kalendáriu připomínáme Gyulu Illyése, Arnolda Zweiga, Kurta Vonneguta, Tadeusze Borowskeho, Astrid Lindgrenovou, Elišku Krásnohorskou, Alfreda Jarryho, Karla Sabinu nebo Marcela Prousta.

Literární kalendárium – každý měsíc přinášíme stručný přehled českých i zahraničních spisovatelek a spisovatelů, kteří mají výročí a vy si je u nás můžete půjčit nebo stáhnout v e-knihovně. Na úvodní fotografii je Astrid Lindgrenová a Kurt Vonnegut.

Výročí narození

  • 2. 11. 1902 – 120. výročí narození Gyuly Illyése. Maďarského básníka, prozaika a dramatika. Illyés byl představitel sociografického žánru v tzv. lidové próze. V poezii dominuje pocit úpadku, stáří, osamělosti. Gyula Illyés se v poezii rovněž inspiroval lidovou slovesností, novým klasicismem a lyrickým realismem. Postupně v něm sílil meditativní hlas, jenž se zaměřoval s filozofickou náročností na otázky historického pokroku, postavení národa a politické moci. Půjčte si v knihovně.
  • 10. 11. 1887 – 135. výročí narození Arnolda Zweiga. Německého spisovatele, prozaika a dramatika. Arnold Zweig vystudoval filozofii, psychologii, germanistiku, jazyky a dějiny umění. Za 1. světové války se zúčastnil bojů na frontě a zážitky z tohoto období jej velmi ovlivnily. Dalším významným zlomem v jeho životě byl nástup Hitlera k moci (1933), a s tím spojené pronásledování Židů. Proto byl donucen k emigraci do Palestiny, odkud se v roce 1948 vrátil do východního Berlína. Půjčte si v knihovně.
  • 11. 11. 1922 – 100. výročí narození Kurta Vonneguta. Amerického prozaika, který mnoho svých próz vystavěl na půdorysu sci-fi literatury. Jeho knihy ale byly spíše novými mýty pro soudobou civilizaci. Vonnegut s neodolatelným sarkasmem a smyslem pro poezii psal o svém vidění světa na pozadí skutečných či smyšlených událostí. Jeho bizarní hrdinové jsou mnohdy outsideři, kteří nejsou doma v žádném z možných světů. Půjčte si v knihovně.
  • 12. 11. 1922 100. výročí narození Tadeusze Borowskeho. Polského básníka, prozaika a publicisty. Borrowský je proslulý kontroverzními povídkami z prostředí koncentračních táborů, které jsou psány se zdrcující až otevřeností na všechny strany. Mučení i mučitelé v nich vystupují v pravé, nepřikrášlené podobě. Po dnes zůstávají právě pro svou pravdivost otřesným dokumentem, co byl fašismus a jaké peklo dokázal připravit lidstvu. Půjčte si v knihovně.
  • 14. 11. 1907 – 115. výročí narození. Astrid Lindgrenové. Švédské autorky knih pro děti. Lindgrenová psala i romány, povídky, divadelní hry, poezii, filmové a divadelní scénáře. Její knihy byly přeloženy do 70 jazyků ve více než 100 zemích po celém světě. V roce 1958 jí byla udělena Cena Hanse Christiana Andersena, která je považována za nejvyšší možné ocenění autorů dětských knih. Půjčte si v knihovně.
  • 18. 11. 1847 – 175. výročí narození Elišky Krásnohorské. České básnířky. Krásnohorská psala také prózy, libreta a překládala. Zabývala se emancipačním hnutím žen, byla členkou a pak i starostkou Ženského výrobního spolku českého, který spoluzaložila roku 1871 s Karolinou Světlou a Věnceslavou Lužickou. Byla vůbec první ženou, která se za První republiky stala členkou Československé akademie věd a umění. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 21. 11. 1902 – 120. výročí narození Eduarda Fikera. Českého prozaika. Fiker napsal čtyři divadelní hry a několik filmových scénářů. Jeho celé dílo čítá na devadesát titulů a mnohé jeho knihy byly úspěšně zfilmovány. Společně s Karlem Čapkem a Emilem Vachkem položil základy české detektivní školy, na kterou dodnes navazuje celá řada pozdějších autorů. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 23. 11. 1792 – 230. výročí narození Václava Klimenta Klicpery. Českého spisovatele a dramatika. Klicpera byl dramatikem národního obrození, autorem několika desítek her. Napsal celkem 57 divadelních her. Hojně využíval „metodu kuklení“ – tzn. někdo se vydává za něco, co není, nebo za někoho, kým není. Jeho dílo mělo na českou tvorbu poměrně velký vliv, který je patrný např. v Tylových dílech. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 26. 11. 1912 – 110. výročí narození Eugéna Ionesca. Francouzského dramatika rumunského původu. Ionesco byl jedním z hlavních představitelů a zakladatelů absurdního dramatu; zároveň patří k jeho nejhranějším autorům na světě. Ionesco zastával názor, že svět je plný utrpení a fanatismu, proto se v jeho hrách objevuje tragická a bezradná vize světa. Svět se pro něj stal jakýmsi gigantickým strojem, který ničí člověka a z tohoto stavu je jediným východiskem humor. Půjčte si v knihovně.
  • 28. 11. 1757 – 265. výročí narození Williama Blakea. Anglického malíře a básníka. Blake je považován za významnou osobnost v historii poezie i výtvarného umění, které se nazývá preromantismus. V padesátých letech 20. století měla Blakeova tvorba obrovský vliv na beatníky a zejména na velikány, jakými byli Allen Ginsberg, Bob Dylan, Jim Morrison, Van Morrison a Aldous Huxley. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 28. 11. 1907 – 115. výročí narození Alberta Moravii. Italského spisovatele a novináře. Moravia se ve svých dílech zabýval úpadkem rodiny, motivy odcizení a krachem lidských vztahů. Jeho nejtypičtějším tématem je nuda a její vliv na člověka. Postupem času se dostával stále více k sexuální tematice. Tento trend se projevoval už v předválečných dílech, ale plně toto téma rozvinul až na sklonku svého života. Půjčte si v knihovně.
  • 29. 11. 1802 – 220. výročí narození Wilhelma Hauffa. Německého romantického spisovatele. Hauffovy tři almanachy autorských pohádek z let 1825–1827 patří k trvalým hodnotám světové literatury. Mezi nejznámější pohádkové příběhy patří Člověk-opice, Hospoda ve Spessartu nebo Muž na Měsíci. V těchto příbězích se dobrodružný a fantastický prvek mísí s rozmarným a humorným. Wilhelm Hauff zemřel roku 1827 ve Stuttgartu v pětadvaceti letech na tyfus. Půjčte si v knihovně.
  • 30. 11. 1667 – 355. výročí narození Johnathana Swifta. Anglického spisovatele, satirika, a pamfletisty. Swift je nejznámější jako autor fantastického cestopisu Gulliverovy cesty, ale také kontroverzního Skromného návrhu. V tomto satirickém pamfletu Swift navrhuje, aby děti chudých sloužily jako lahodná potrava pro bohaté. Metafora kanibalismu je zde sarkasmem pranýřujícím bezmezné vykořisťování Irska Angličany. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.

Výročí úmrtí

  • 1. 11. 1907 – 115. výročí úmrtí Alfreda Jarryho. Francouzského básníka, romanopisce a dramatika. Jarryho nejznámějším dílem je Král Ubu, které bývá chápáno jako předchůdce absurdního dramatu. Jarry je rovněž autorem vědecké parodie známé pod jménem 'patafyzika (Jarry požadoval psaní s apostrofem). Jarry je rovněž jedním z prvních inspirátorů surrealismu a moderní literatury vůbec. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 5. 11. 1977 – 45. výročí úmrtí René Goscinnyho. Francouzského spisovatele, humoristy a scenáristy. Proslavil se zejména jako scenárista kreslených seriálů s postavou Asterixe a autor příběhů o Mikulášovi. Společně s ilustrátorem Jeanem-Jacquesem Sempém vytvořili postavu Mikuláše a s ilustrátorem Albertem Uderzem zas postavičky Asterixe, Obelixe a dalších Galů. Půjčte si v knihovně.
  • 9. 11. 1877 – 145. výročí úmrtí Karla Sabiny. Českého spisovatele a politika. Díky svým výborným řečnickým schopnostem se stal vůdčí osobností revolučního hnutí za svrhnutí absolutistického režimu v Rakouském císařství. Byl odsouzen k smrti, ale trest mu byl později zmírněn. Sabina byl za své udavačství rovněž označován za zrádce národa. Zajímavý je jeho román Jen tři léta! Sabina v něm na několika výrazných postavách ukazuje, jak probíhalo ožebračování české vesnice finančním spekulantstvím a jak se český sedlák vyrovnával se starou tradicí a přizpůsoboval novým poměrům. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 14. 11. 1847 – 175. výročí úmrtí Josefa Jungmanna. Českého filologa, lexikografa, spisovatele a překladatele. Jungmann položil teoretické základy vývoji novodobé češtiny. Byl vůdčí osobností tzv. druhé (preromantické) generace obrozenců. Jungmannovo životní dílo je pětidílný Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna, který obsahoval 120 000 hesel a byl postupně publikován v letech 1835–1839. Jungmann měl také v úmyslu sestavit první českou „malou encyklopedii“, která měla obsahovat hesla ze všech hlavních vědních oborů. Tento záměr se však neuskutečnil. Půjčte si v knihovně.
  • 18. 11. 1922 – 100. výročí úmrtí Marcela Prousta. Francouzského romanopisce a esejisty. Proust se proslavil monumentálním prozaickým cyklem Hledání ztraceného času, který vyšel v sedmi dílech v letech 1913 až 1927. Román vznikal od roku 1908 a s přestávkami byl upravován až do Proustovy smrti. Skládá se ze sedmi dílů o celkovém rozsahu přibližně 3200 stran. První díl vyšel roku 1913, přičemž ovšem nakladatel, jediný, který Prousta neodmítl, si vymínil, že vydání knihy zaplatí autor ze svého. Za druhý díl obdržel Proust v roce 1919 Goncourtovu cenu. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
  • 23. 11. 1927 – 95. výročí úmrtí Stanislava Przybyszewského. Polského spisovatele. Przybyszewski byl polský dekadentní a expresionistický spisovatel, dramatik a básník, člen hnutí Mladé Polsko. Svá díla psal německy i polsky. Ačkoli ve svých předcházejících dílech odmítal křesťanství a v některých spisech se dokonce hlásil k satanismu, v říjnu 1926 se opět přihlásil ke katolické církvi a vyjádřil lítost nad svým dosavadním životem. Przybyszewski měl vliv např. na Stanislava Kostku Neumanna, jeho obdivovatelem byl F. X. Šalda. Půjčte si v knihovně.
  • 24. 11. 1947 – 75. výročí úmrtí Léon-Paula Fargua. Francouzského básníka a esejisty. Fargue byl jako básník známý svou poezií atmosféry a detailu. Jeho dílo zasahuje do mnoha literárních směrů. Rilke, Joyce a další prohlašovali, že Fargue stojí v samém čele moderní poezie. Fargue byl rovněž básníkem Paříže a jeho nejslavnější kniha se jmenuje Pařížský chodec (Le piéton de Paris, 1939). Jeho nejranější tvorba je rozdělena mezi pařížské toulky a intimní výjevy z dětství a přírody. Půjčte si v knihovně.

Mohlo by vás zajímat

Všechny ilustrační obrázky jsou zveřejněny pod licencí Wikimedia Commons. Autoři jednotlivých fotografií u nichž je třeba uvádět jméno: