Příběh Divadelního a filmového oddělení se začíná odvíjet v dramatických časech Protektorátu Čechy a Morava, tedy v době Druhé světové války. Známé rčení, že „ve válce Múzy mlčí“ se v tomto případě naštěstí nepotvrdilo. Zájem o divadlo a film navzdory událostem rostl.
A tak se stalo, že bylo 2. listopadu 1942 za přítomnosti tehdejších filmových hvězd, mezi nimiž nechyběla ani Adina Mandlová nebo Hana Vítová, slavnostně otevřeno Divadelní a filmové oddělení Městské knihovny v Praze. A prvotní omezenou nabídku zcela vyvážilo nadšení tehdejších čtenářů i knihovníků.
Dnes má Divadelní a filmové oddělení nejen obsáhlý knižní fond z oborů divadla, filmu, scénografie a kostýmnictví, ale nabízí i celou řadu filmů ze zlatého fondu české a světové kinematografie, nebo dlouhá léta odborně budovanou sbírku divadelních, filmových a televizních recenzí. A jako významná česká veřejná knihovna tohoto druhu je členkou mezinárodní organizace SIBMAS.
Co by takovému vývoji řekli zakladatelé Divadelního a filmového oddělení Městské knihovny v Praze? Co by tomu řekla Adina Mandlová, která se v dokumentárním filmu z roku 1942 rozverně skrývala před kamerou za stránkami filmové Kinorevue? Nebo Eva Gérová, která po odchodu z filmového plátna svůj osud spojila právě s Městskou knihovnou v Praze? Asi by se zaradovaly, že oblíbené divadelní kusy jsou kromě papírové i v digitalizované podobě a pozvání na některý z chystaných pořadů k 70. výročí by je zvláště potěšilo.
Příběh našeho oddělení nekončí a pozvání do světa divadla, filmu a televizního vysílání mohou přijmout všichni. Od znalců divadla a filmu přes studenty uměleckých škol až po milovníky memoárové literatury.
Divadelní a filmové oddělení najdete v Ústřední knihovně na pravé straně přízemí. Kromě výběru materiálů s divadelní a filmovou tematikou je chloubou oddělení i architektonické řešení interiéru, které se jako jedno z mála zachovalo tak, jak jej navrhl architekt František Roith.