Hudební novinky: září 2026 | Městská knihovna v Praze

16. 09. 2026

O dvou českých skladatelích a jedné skladatelce, pokaždé trochu jinak.

Šupka, Ondřej: Antonín Dvořák

Antonínu Dvořákovi věnovali svůj čas celé generace hudebních i nehudebních spisovatelů, kritiků a publicistů. Muzikolog a autor oblíbeného a poučného dvořákovského webu se tím nicméně nenechal zviklat a našel nový klíč k uchopení života slavného skladatele. Šupkova biografie ponechává stranou rozbory partitur a teoretické výklady a obrací se na lidskou stránku Dvořákovy osobnosti. Zajímají ho lidské, mezilidské, psychologické, sociální i finanční podmínky, ve kterých se činorodý umělec v průběhu let nacházel. Čtenáři se seznámí s tím, jaké Dvořák zastával světonázory, jaký byl jeho vnitřní a duchovní život nebo jaké pěstoval vztahy s ostatními umělci i se svými nejbližšími. Hlavním cílem autora je nabídnout komplexní pohled na člověka, který je u širší veřejnosti občas karikován na prosťáčka, řeznického synka, který proplul životem až ke slávě jen díky své neskonalé hudební genialitě.

PŮJČTE SI

Šerých, Anna: Sláva Vorlová

Česká skladatelka Sláva Vorlová žila mezi lety 1894 a 1972. Dnes skoro neznámá umělkyně by možná za jiných společenských a politických okolností doznala podobného uznání jako její vrstevník Bohuslav Martinů. Na rozdíl od něj Vorlová neemigrovala a žila na okraji zájmu dvou totalitních režimů, zejména kvůli tomu, že před válkou vlastnila s manželem továrnu na klobouky. Postavili si vilu na Barrandově, kde za první republiky hostila české hudebníky a intelektuály. Válka ji vzala manžela a komunismus vilu – navzdory tomu i ve vyvlastněném domově nadále žila, podle autorky Anny Šerých se jí tehdy zastaly uliční výbory. Tvorba Slávy Vorlové putovala od folklorních inspirací 50. let až po vlastní seriální kompoziční metodu a obsahuje téměř 100 opusů. Důkladné zpracování dochovaných kompozic i skladatelčiných deníků poskytuje cennou sondu do života opomíjené autorky i do kultury a hudebního provozu v dobách první republiky i reálného socialismu.

PŮJČTE SI

Martinů and his world

Dramatické 20. století hluboce ovlivnilo i život zmíněného Bohuslava Martinů, který žil v letech 1890 až 1959. Nesmírně plodný a zcestovalý autor dokázal vybudovat světovou kariéru, ale plody jeho práce měly hořkosladkou příchuť. Po únorovém převratu se už nemohl vrátit do své vlasti, kterou naposledy navštívil těsně před začátkem války v roce 1938. O skladatelský odkaz Martinů se důkladně již přes tři dekády stará Institut Bohuslava Martinů. Jeho ředitel, Aleš Březina, se podílel i na vytvoření publikace cílené především na zahraniční čtenáře, která vyšla v prestižním nakladatelství University of Chicago. Publikace zachycuje osobnost českého skladatele v celé jeho komplexnosti. Kniha obrací zvláštní pozornost k méně známým Martinů operám a vůbec poprvé v angličtině zpřístupňuje jak nedávno objevený osobní deník, tak sérii rozhovorů s významnými osobnostmi spjatými s jeho americkým obdobím.

PŮJČTE SI

Připravil Jiří Slabihoudek, Hudební oddělení Ústřední knihovny.

Mohlo by vás zajímat

Ilustrační obrázek. ChatGPT.