Městská knihovna v Praze close
Městská knihovna v Praze

Karel Vilém Medau - knihtiskař, litograf, nakladatel

15. 07. 2026
Letos uplynulo 160 let od úmrtí významného knihtiskaře, litografa a nakladatele Karla Viléma Medaua (1791-1866).

Byl to člověk velmi plodný, jen pro představu, v našem  oddělení vzácných tisků najdeme u tohoto jména 88 záznamů. Carl Wilhelm Medau pocházel ze severního Německa, odkud přišel na počátku 19. století do Litoměřic. Tam si otevřel v roce 1817 knihtiskařskou dílnu. A protože byl velmi pracovitý a podnikavý, brzy k tiskárně přibyly ještě nakladatelství a knižní obchod. Irena Bukačová  v předmluvě k českému vydání Heberovy knihy České hrady, zámky a tvrze uvádí, že v polovině 19. století Medau zaměstnával 100 zaměstnanců. Co však je důležité, že tento podnik patřil k nejlepším v oboru typografie v celé Rakouské monarchii.

Průkopník litografie

Budova prvního  pražského nádraží v r. 1845 (dnes Masarykovo)

Budova prvního  pražského nádraží v  r. 1845 (dnes Masarykovo)

Medau působil nejen v Litoměřicích, ale i Teplicích a  později i v Praze. A protože se nebál novinek, byl jedním z prvních v Čechách, kterému se podařilo získat licenci na provozování litografie neboli kamenotisku, která byla vynalezena v roce 1786. Medau brzy pochopil výhody nové tiskařské technologie, která umožňovala  daleko více kopií obrázků než mědiryt a hlavně bylo možné kombinovat text s obrázky. To využil hlavně v německém časopise Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten, verbunden mit erheiternden Erzählungen, který vydával od roku 1833 do roku 1855 nejdříve v Praze, pak i ve Vídni. Trochu krkolomný název časopisu se dá volně přeložit jako Vzpomínky na zajímavé události spojené se zábavnými historkami. Tento časopis, který byl ve své době velice populární a dosahoval velkého nákladu, přinášel kromě zábavných beletristických příběhů a novel i historické a topografické články. A právě obrázky hradů a zámků tištěných technikou litografie, patří dnes k tomu nejzajímavějšímu. V časopise nechyběly ani nejnovější zprávy, kterými obyvatelstvo tehdy žilo. V pětadvacátém ročníku časopisu z roku 1845 najdeme např. článek o vzniku a zprovoznění  železniční dráhy, která vedla z Prahy do Olomouce. První vlak přijel na nové nádraží 20. srpna 1845,(dnes je to Masarykovo nádraží). Jak tehdy vypadalo, můžeme vidět hned na dvou obrázcích. Málo se ví, že toto nádraží má i své „nej“. Je dnes nejstarší dosud funkční nádražní stavbou v Praze a nejstarším provozovaným hlavovým nádražím v Evropě.

Pohled na první pražské  nádraží v r. 1845 (dnes Masarykovo)

Pohled na první pražské  nádraží v  r. 1845 (dnes Masarykovo)

V roce 1847 převzal Medauovu pražskou provozovnu Karel Bellmann, který pokračoval i ve vydávání časopisu Erinnerungen. Je zajímavé, že v tomto časopise vyšla roku 1858 ve velmi zkrácené podobě Babička Boženy Němcové. Němcová si přála, aby se s její knihou seznámili i německy mluvící obyvatelé, kterých tehdy u nás nebylo málo. Jednotlivé kapitoly byly doprovázeny ilustracemi Quida Mánesa, což byl mladší bratr slavnějšího Josefa. Ilustrace nesou jedno prvenství – jsou prvním výtvarným doprovodem k této slavné knize vůbec.

V roce 1845 se Medau pustil do vydávání skomírajících Pražských novin, které převzal od  pražského nakladatele Bohumila Haase. Zajímavostí je, že na doporučení historika Františka Palackého přijal na místo redaktora Karla Havlíčka Borovského, který tyto noviny značně pozvedl.

Vydavatel topografik  a literatury pro mládež

Titulní list slabikáře

Titulní list slabikáře 

Tento podnikavý nakladatel vydával vedle časopisů i poučné a zábavné knihy pro mládež. Jeden z našich nejhezčích slabikářů je právě z Medauovy tiskárny. Jmenuje se Neuestes ABC und Bilderbuch zur Beschäftigung der Jugend im zartesten Alter a můžete si ho prohlédnout online. Jeho název se dá volně přeložit jako Nejnovější abecední a obrázková kniha pro zabavení dětí v útlém věku.

Slabikář má 24 půvabných obrázků, na kterých jsou vyobrazeny předměty, jejichž název začíná dotyčným písmenem. Takto byly dříve koncipovány i obrázky většího formátu, které učitelé prvňáčků zavěšovali na tabule.

K výrazným nakladatelským a tiskařským počinům K. V. Medaua patří topograficky zaměřené publikace, které byly v 19. století velmi oblíbené. Asi neznámější je sedmidílná encyklopedie českých hradů, zámků a tvrzí od Alexandra Hebera Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (Praha 1844-1849). O vzniku encyklopedie i o pohnutém osudu jejího autora se můžete dočíst v e-knize Příběhy knih II, kterou vydala naše knihovna v roce 2023.

Zámek Hrubá Skála namalovaný Heberem

Zámek Hrubá Skála namalovaný Heberem

Z produkce tohoto plodného vydavatele stojí určitě zato  zmínit stručného  průvodce údolím Labe od Obříství u Mělníka po saskou Míšeň - Das Elbethal, oder: Panorama der Elbe und ihrer Ufer von Obřistwy bei Melnik in Böhmen bis Meissen in Sachsen. Ke knížečce je přiložena panoramatická  mapa zobrazující  tok Labe a jejího nejbližšího okolí. Je složená z dvaadvaceti  listů, posledním byla zřejmě vlepena ke knize.

Mapa Labe

Mapa Labe 

Velmi půvabný je i malý průvodce po Česko-Saském Švýcarsku s názvem Der treue Führer in der Böhmisch-Sächsischen Schweiz, oder: Reisetouren durch das Elbehochland von Teplitz bis Dresden, který popisu krajinu mezi Teplicemi a Drážďanami. Jako jeden z prvních průvodců je vyzdoben rytinami popisovaných  míst.

Zámek Děčín (Sig H 3655)

Zámek Děčín 

Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků.  

Mohlo by vás zajímat

Z fondu Městské knihovny v Praze doporučujeme:

Sdílet