Na rok 2026 připadá několik kulatých výročí slovenských hudebních osobností i těles, které významně ovlivnily hudební kulturu na Slovensku a přispěly k jejímu šíření doma i v zahraničí. Mnohým skladatelům byl během jejich života udělen titul národní umělec.
Vznik národní opery
Ján Levoslav Bella, Wikimedia Commons
Mezi jubilejními osobnostmi si připomínáme 90. výročí úmrtí Jána Levoslava Belly (1843–1936), jehož díla lze považovat za základ formování slovenské národní hudby. Bella zkomponoval první slovenskou operu Kováč Wieland, která měla premiéru 28. dubna 1926. Opera se nestala národní, protože obsahovala málo hudebních prvků, které by byly přímo vázány na Slovensko. Libreto z původního náčrtu Richarda Wagnera a příběh byl inspirován severskou mytologií. V období premiéry na území dnešního Slovenska se však usilovalo o propagaci autentických národních děl, a proto Kováč Wieland neuspěl.
Eugen Suchoň, Wikimedia Commons
Skutečnou národní operu vytvořil Eugen Suchoň (1908–1993). Jeho opera Krútňava měla premiéru 10. prosince 1949 a stala se národní díky slovenskému libretu, využití hudebních prvků z lidových písní a příběhu odehrávajícímu se v měšťanském prostředí. Suchoň napsal také další díla spojená s národní tematikou, například kantáta Žalm zeme podkarpatskej (1938) nebo baladická suita Metamorfózy (1953), mnoho lidových písní a operu Svätopluk (1960), jejíž předehra se dodnes pravidelně hraje při různých prezidentských a parlamentních událostech na Slovensku.
Podobně jako Suchoň, i Ján Cikker (1911–1989) přispěl k dílům národního charakteru. Mezi jeho známé opery patří Juro Jánošík (1954) a Vzkriesenie (1962).
Mikuláš Schneider-Trnavský a písňová tradice
Mikuláš Schneider-Trnavský, Wikimedia Commons
Významným přispěvatelem k formování slovenské národní hudby byl Mikuláš Schneider-Trnavský (1881–1958). Známá jsou jeho vydání lidových a umělých písní, které se dodnes zpívají na uměleckých školách a konzervatořích. Mezi jeho sbírky patří Slzy a úsmeny, Drobné kvety, Zo srdca a Piesne o matke.
Alexander Moyzes a symfonická tvorba
Alexander Moyzes, Wikimedia Commons
V roce 2026 si připomínáme 120. výročí narození Alexandra Moyzese (1906–1984), autora známé symfonické básně Dolu Váhom (1945). Tato skladba byla původně zkomponována k otevření vodní elektrárny na řece Váh a celá symfonická báseň je inspirována tokem řeky od pramene v Tatrách až po její ústí do Dunaje.
Mezi další jubilující skladatelé, které si Rok slovenské hudby připomíná, patří:
Zdenko Mikula (1916–2012)
Ján Zimmer (1926–1993)
Dušan Martinček (1936–2006)
Ivan Parík (1936–2005)
Ladislav Kupkovič (1936–2016)
Vladimír Bokes (1946–2024)
*Vladimír Godár (1956)
*Iris Szeghy (1956)
Tito skladatelé významně přispěli k rozvoji slovenské hudby – od operní a symfonické tvorby až po lidové písně, experimentální a současnou hudbu.
Jubilující hudební tělesa a Slovenský rozhlas
Mezi jubilující hudební tělesa na Slovensku patří:
Orchestr lidových nástrojů – 50 let
Slovenský filharmonický sbor – 80 let
Pěvecký sbor slovenských učitelů – 105 let
Tento rok si Slovenský rozhlas připomíná 100 let od zahájení pravidelného vysílání hudby, čímž se připomíná význam hudby v každodenním životě Slováků.
V hudebním oddělení se nacházejí díla slovenské hudby a je zde vystavena vitrínka u příležitosti Roku slovenské hudby 2026, který nabízí příležitost připomenout si bohatou historii slovenské hudby a její tvůrce, jejichž díla dodnes inspirují hudebníky i posluchače na Slovensku i v zahraničí.
Připravila Zuzana Vigodová, Hudební oddělení Ústřední knihovny.
Mohlo by vás zajímat
Článek vznikl s použitím informací na webu Hudobného centra, které je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem kultury Slovenské republiky, jejímž posláním je podporovat slovenskou hudební kulturu.