1893 – dva roky po založení první Veřejné obecní knihovny královského hlavního města Prahy bylo zřízeno hudební oddělení se speciálním fondem hudebnin a knih o hudbě
1919 – rok po vzniku Československa vešlo v platnost prováděcí nařízení k zákonu o veřejných obecních knihovnách, jenž ukládal všem obcím s více než 10.000 obyvatel povinnost zřídit v obecních knihovnách hudební oddělelení s nabídkou hudebnin a knih o hudbě; hudební oddělení pražské obecní knihovny mělo v tu dobu již více než čtvrt století náskoku
1922 – na výzvu nového dynamického ředitele Veřejné knihovny hl. města Prahy PhDr. Jana Thona se v tomto roce vedení hudebního oddělení ujal JUC. Josef Plzeňský, právník s rozsáhlým hudebním vzděláním; v souvislosti s blížícím se 100. výročím narození skladatele Bedřicha Smetany, jednoho ze symbolů české hudebnosti, bylo hudební oddělení nazváno Knihovnou Bedřicha Smetany.
1928 – byla dokončena v současnosti památkově chráněná stavba hlavní budovy ústřední knihovny navržená architektem Františkem Roithem; financování ambiciózního projektu a následně i stavby nové budovy na místě starého, potřebám knihovny již nedostačujícího objektu se v r. 1923 ujalo vedení Pražské městské pojišťovny, která tímto činem „ku prospěchu vší obci Pražské“ důstojně oslavila zároveň 60. výročí vlastní úspěšné činnosti i 10. výročí republiky a bezesporu významně přispěla k povznesení českého knihovnictví a k jeho tehdejšímu značnému mezinárodnímu renomé
1938 – během let soustavné a důsledné akviziční politiky stav hudebního fondu v Knihovně Bedřicha Smetany na sklonku první republiky vzrostl na celkových 60.000 svazků hudebnin a knih o hudbě
1968 – byla čtenářům poprvé poskytnuta možnost půjčování gramofonových desek
1989 – Knihovna Bedřicha Smetany zaznamenala dosavadní vrchol v absolutní velikosti fondu, ktrerý dosahoval celkového počtu 210.000 exemplářů
1992–1995 – o oživení styku s hudebními knihovnami ve světě se mimořádně zasloužila tehdejší vedoucí hudebního oddělení PhDr. Blanka Červinková (1942–2002), která v tomto období úspěšně zastávala funkci viceprezidentky prestižní mezinárodní organizace hudebních knihoven, archívů a dokumentačních pracovišt IAML (Internatinal Association of music libraries) , archives and documentatin centres). Toto profesní sdružení svými téměř 2000 korporativních resp. individuálních členů reprezentuje hudební knihovnictví v celosvětovém meřítku
20.4.1998 – po celkové rekonstrukci byla znovu otevřena budova ústřední knihovny na Mariánském náměstí; v nově řešeném interiéru je hudební oddělení jako součást služeb ÚK integrálně vsazeno do jednotného automatizovaného knihovního provozu a nadále funguje jako největší a nejstarší ze specializovaných úseků ústřední knihovny, k nimž náleží ještě úsek dětské literatury (zal. 1930), filmové a divadelní literatury (zal. 1942) a úsek pragensií (zal. 1962); hudební úsek ÚK MKP je i nadále největší veřejnou hudební knihovnou v ČR a zároveň také jednou z nejstarších a největších hudebních knihoven svého druhu v Evropě
2004 – uplynulo 111 let od založení hudebního oddělení