700 000 000 známek Jiřího Švengsbíra | Městská knihovna v Praze

19. 06. 2025

Václav Drašnar přibližuje dílo a osobnost grafika a rytce Jiřího Švengsbíra.

Když si v r. 1928 sedmiletý syn vokovického zedníka a posluhovačky ve mlýně nakreslil vlastní poštovní známku a vlepil ji do alba, netušil, že se jednou stane mezinárodně uznávaným grafikem a rytcem. A už vůbec nemohl tušit, že výtisky známek, které vytvoří nebo na nichž se bude podílet, dosáhnou neuvěřitelných 700 000 000.

Tip! Půjčte si díla Jiřího Švengsbíra nebo knihy o něm v katalogu. Můžete si také projít náš výběr na konci článku.

Od šunky k umění

Jiří Švengsbír – Valdštejnská zahrada, fond knihovny

Jak už to ale u výjimečných osobností bývá, cesta k úspěchu byla křivolaká. Malý Jiří snil o profesi zahradníka, rodiče jej ale nechali učit řezníkem. Podobně jako jiný velký umělec Antonín Dvořák u řeznického řemesla nezůstal. I tady zasáhla náhoda: Učedník Švengsbír převařil šunku. Výuční list sice nakonec získal, ovšem s výjimkou, že nesmí vyrábět uzeniny. Křivolaké cesty se začaly narovnávat a mladý Jiří se vyučil rytcem. Následovalo studium na UMPRUM.

Hollar 20. století

Jiří Švengsbír – Sv. Jiří, fond knihovny

Už během studia mu imponoval Václav Hollar, o kterém řekl: „Podle mého názoru patří k nejvýznamnějším grafickým zjevům ze všech století. Podívejte se jen na jeho projev! Když uvážíte dobu, v níž žil a tvořil, sedmnácté století … čas válek, teatrálních, pompézních a exaltovaných uměleckých projevů … a v této době on si zachoval civilnost, dovedl se zadívat do prostých věcí, a jak se zadívat.“ Jako kdyby to o 300 let později platilo i o samotném Švengsbírovi, nazývaném někdy „Hollarem 20. století“. Podobně jako Hollar se rodák z tehdy polovenkovských Vokovic věnoval přírodním motivům, a hlavně vedutám. A podobně jako dávný předchůdce se musel vyrovnávat s náročností profese – stačí jeden chybný vryp a dlouhou, filigránskou práci může rytec zahodit i s měděnou nebo ocelovou tiskovou deskou.

Pod povrch!

Jiří Švengsbír – Praha. Vyšehrad, fond knihovny

Ony „prosté věci“, výsledky řemeslné práce anonymních mistrů – třeba detaily domovních klepadel nebo oken – jsou někdy na jeho kresbách postaveny nad celkový zobrazovaný objekt. Autor se také nespokojoval jen s povrchem věcí – než zpodobnil např. dům, seznámil se s jeho historií a s tím, kdo v domě žil nebo působil. Lépe ale než o Švengsbírových dílech číst, je prohlédnout si je.

Grafiky po koruně

Jiří Švengsbír – Dům umělců, fond knihovny

Většina z více jak tisíce jeho grafických listů a mnoho známek obsahuje motivy Prahy. Připomeňme alespoň grafický cyklus „Sto a jeden pohled na Zlatou Prahu“, známkové série pražských mostů a domovních znamení a emisní řadu „Pražský hrad“. Švengsbír byl bezpochyby jedním z těch, kteří se podíleli na světové úrovni československých a českých poštovních známek. Na rozdíl od většiny ostatních států byly tištěny z rytiny, převážně tzv. ocelotiskem, takže lidé dostávali do rukou vlastně malinkaté, exkluzivní grafiky. V počátku výrobního postupu rukodělné, a tím spíš výjimečné v době počítačů a laserových tiskařských technik. Originalita a kvalita našich známek naštěstí pokračují.

Pod sluníčkem Jiřího Švengsbíra

Jiří Švengsbír – Slunce a moře, fond knihovny

Přičtěme Švengsbírovy novoročenky, obaly gramodesek, ozdobné obálky k telegramům aj. A z knihovnické branže – ex libris, ilustrace v řadě publikací, bibliofilských a kolibřích tiscích vydávaných sdružením Lyra Pragensis.

Na umělcových kresbách se často objevují motýli, koráby, ryby, hvězdy a měsíc. K jeho nejoblíbenějším symbolům patřil kohout jako oznamovatel nového jitra, a hlavně slunce. A tak se na nás už desítky let usmívají Švengsbírova sluníčka. Není divu, Mistrovo motto totiž znělo „Sol lucet omnibus.“ – „Slunce svítí pro všechny.“

Výběr a text Václav Drašnar, Oddělení pragensií.

Mohlo by vás zajímat

Obálka knihy Praha Jiřího Švengsbíra

Jiří Švengsbír ve fondu Oddělení pragensií:

Ostatní

Jiří Švengsbír na Wikipedii
Obrázek v perexu je z knihy Jiřího Švengsbíra – delineavit et sculpsit