Člověk a jeho vztahy

Poznáváme nebo ztrácíme sami sebe ve vztazích? Teorie říká, že jednou z funkcí vztahu je sebepoznání. Pokud se ovšem ocitneme uprostřed vztahové krize, uslyšíme z obou stran podobně znějící věty: „Já už vůbec nevím, kdo jsem!“ „Připadám si jako někdo úplně jiný.“ A to s hořkou pachutí vzájemného obviňování a se strachem v zádech, co bude dál. V jarním přednáškovém cyklu se podíváme na problematiku potřeb, a jakým způsobem jejich vědomí (nebo spíše nevědomost sebe sama) ovlivňují to, do jakých vztahů vstupujeme, jak nám ve vztahu je a k jakým koncům nás vedou. A kam až často musíme zajít, abychom se byli schopni změnit a začít s životní nezbytností – se sebepoznáním. Vědomí sebe sama, které jsme si zaměňovali se představou o sobě (idealizovanou či poníženou), nás dříve či později dovede k nutnosti podívat se pravdě o sobě do očí. V praktickém životě tomu říkáme konflikt nebo krize. Až po rozpletení vnitřních souvislostí, ve kterých jsme řízeni strachem či vinou, se začínáme postupně dostávat sami k sobě. K tomu, kdo jsme skutečně a jak to, kým jsme, koresponduje s tím, jaký život žijeme. A odpovědět si tak na otázku „Co s tím?“ Přednáší Tomáš Zetek.