Sjednocení staromoravského a nitranského knížectví a úspěšný vstup Moravanů do dějin
Milníky českých dějin aneb „od Marobuda po Gottwalda“, pocta historiku Janu P. Kučerovi (1948 – 2025)
Přednáší Jakub Rychtar

Když v průběhu 8. století avarská říše na středním Dunaji slábla, Avary podrobené slovanské kmeny projevily větší životaschopnost než avarští kočovníci. Začaly se vymaňovat z jejich područí. Po konečném zániku Avarské říše koncem 8. století se ve středním Podunají měnily mocenské poměry. Spojením moravského a nitranského knížectví vznikl ve 30. letech 9. století staromoravský stát, jemuž vládla dynastie Mojmírovců, zvaná dle historicky prvního známého panovníka tohoto útvaru – Mojmíra (I.). O územním rozsahu i vnitřních poměrech tohoto státního celku existují v podstatě jen zprávy franské provenience – tedy z prostředí, s nímž moravští vládci vedli permanentní boj. Více vypovídají archeologické nálezy ve Starém Městě u Uherského Hradiště, Mikulčicích a Pohansku u Břeclavi. Ty dokládají přítomnost většího počtu obyvatel, schopných dokonalé řemeslné výroby. Celek, o němž budeme vyprávět, dostal přitom své jméno až od byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogennéta („hé megalé Moravia“), a to v průběhu 10. století, tedy v časech, kdy již Velká Morava neexistovala, když podlehla tlaku kočovných Maďarů.

Ilustrační obrázek: Západní fasáda Katedrála svatého Víta. Jakub Hałun, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/…es/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons.