Vybíráme pro vás
19. 4. 2021, WEBREDAKTOR

Obohatili jsme fond naší Artotéky o reprodukce Henriho Matisse (1869–1954), nejvýznamnějšího z takzvaných fauvistů, kteří způsobili první malířskou revoluci 20. století. Nově si můžete půjčit především reprodukce jeho koláží, řadící se do jeho pozdního tvůrčího období.

Matisse – umělecké začátky

Umělecké začátky tohoto Francouze se příliš neliší od osudů jiných malířských osobností. Vše zprvu nasvědčovalo tomu, že z Matisse bude advokát. Kreslit začal až z nudy, když se léčil ze zánětu slepého střeva a u umění už zůstal. Po uzdravení odjel studovat do Paříže pevně rozhodnutý stát se malířem.

Své první obrazy vystavil roku 1896. Zprvu se inspiroval převládajícími směry – impresionismem či pointilismem. Pod vlivem předního novoimpresionisty (synonymum pro pointilismus či také divizionismus) Paula Signaca pak roku 1904 namaloval slavný obraz Přepych, klid a rozkoš. Ten se Signacovi líbil natolik, že si ho od něj nakonec zakoupil.

Matisse a Fauvismus

Mezitím už ale zraje k osobitému stylu, díky kterému se proslavil. První fauvistická díla vystavuje spolu s ostatními  podobně smýšlejícími umělci roku 1905 na 3. Podzimním salonu v Grand Palais v Paříži, na události, která se stal jakýmsi manifestem tohoto nového směru. Zastoupen zde byl například také André Derain, o jehož manželku se za války, když byl jeho malířský kolega na frontě, Matisse staral, hudebník a cyklista Maurice de Vlaminck, nebo budoucí kubista Georges Braque. Krátce po vzniku fauvismu se Matisse setkává s dalším slavným kubistou, Pablem Picassem, jeho celoživotním soupeřem i inspirací.

Fauvisté vše podřizovali barvě, která byla v jejich podání čistá a výrazná, na první pohled často nelogicky použitá. Jejich malby byly plošné a lapidárními prvky znázorňovali radostná, odlehčená témata. Sám Matisse usiloval o umění, které by člověka uklidňovalo a poskytovalo po celodenní námaze duševní odpočinek. Fauvismus byl dramatický i senzitivní zároveň, spoléhal na cit a instinkt. Jak Matisse poznamenal, snažil se používat takové barvy, které přesně odpovídaly jeho pocitu a přestože se tento směr po dvou, třech letech od slavné výstavy vyčerpal, on sám v jeho duchu tvořil po zbytek života bez výraznějších změn.

Matisse – dekorace a koláže

Nicméně i u něj docházelo v dalších letech k důležitým inspiracím, zejména na základě jeho cest do ciziny. V Alžírsku studoval tamní dekoraci látek, v roce 1910 si nenechal ujít výstavu islámského umění v Mnichově, podněty čerpal ve Španělsku nebo Maroku. Pod těmito vlivy se jeho styl uvolňoval a směřoval k jisté dekorativnosti.

Další významné tvůrčí období nastává před koncem 2. světové války, kdy Matisse začíná vytvářet koláže. Vystřihované barevné papíry skládal do rozmanitých kompozic, od složitě členitých námětů k monumentálním koncepcím, při nich si většinou vystačí s jednou barvou na bílém podkladě. Roku 1947 vydává pod názvem Jazz první sérii těchto papier découpes, jakých si maleb nůžkami, jak je sám nazývá.

K posledním z jeho velkých realizací dochází v městečku Vence, kam přesídlil za druhé světové války a kde se od roku 1949 plně věnoval výzdobě tamější růžencové kaple. V ní spojil roli architekta, malíře, sochaře a dekoratéra a vytvořil jedinečný umělecký celek. Všechny Matissovi obrazy, které si lze zapůjčit, naleznete v katalogu knihovny.