Vybíráme pro vás
7. 1. 2022, WEBREDAKTOR

Přečtěte si článek našeho kolegy Václava Drašnara z Oddělení Pragensií, který pojednává o vzniku tzv. Velké Prahy, jejíž založení tento rok slavíme.

Vznik Velké Prahy

Od prvního ledna 1922 vypadala mapa na stěně úřadovny filmového rady Vacátka docela jinak. Vstoupil totiž v platnost zákon „kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou“. Zákon byl jedním z předpokladů nové epochy rozvoje města – odtehdy tzv. Velké Prahy.

Už téměř sto padesát let předtím proběhlo velké sloučení do té doby samostatných pražských měst – Starého Města, Nového Města, Hradčan a Malé Strany – v Královské hlavní město Prahu. V 19. století přibyly Josefov, Vyšehrad, Holešovice a Bubny. Na samém počátku 20. stol. pak ještě Libeň.

V roce 1922 bylo připojeno dalších 37 obcí a počet obyvatel se ztrojnásobil – na víc než 670 tisíc. Město se plošně rozrostlo více než osmkrát. Rozlohou i počtem obyvatel se tak nově zvané „Hlavní město Praha“ zařadilo mezi další evropské metropole.

Další rozvoj Velké Prahy

Zákonu předcházely bouřlivý průmyslový a demografický rozvoj i snahy okolních obcí o připojení ku Praze. Tomu odpovídalo i hledání vizí dalšího rozvoje.

Např. již v dubnu 1919 byla v paláci Lucerna otevřena výstava rozsáhlého projektu architekta Maxe Urbana, pozdějšího projektanta vilové čtvrti Barrandov, s názvem Ideální Velká Praha. Výstava vyvolala potřebnou diskusi o budoucnosti aglomerace. Jedním z těch, kdo se k Urbanově velkorysému, progresivnímu plánu vyjádřil, byl i Karel Čapek v řečnické otázce: „Nebylo-li by snad pohodlnější nechat Prahu Prahou a vybrati kdekoliv jinde místo pro zcela nové hlavní město, které by kladlo mnohem menší odpor staviteli?“ Vedle Urbanových vizí předložil svůj projekt i architekt Vladimír Zákrejs, navrhující pro rozvoj průmyslu nové město v Polabí, rychlodráhou spojené s dosavadní Prahou jako vládním a kulturním centrem.

Velká knihovna pro Velkou Prahu

Vytvoření Velké Prahy pochopitelně znamenalo zásadní změnu nejen pro veřejnou správu a urbanismus, ale i pro školství, osvětu – a také knihovnictví.

Praha měla od roku 1891 svou Veřejnou obecní knihovnu královského hlavního města Prahy, navazující na činnost spolkových knihoven ve 2. pol. 19. stol. Knihovna nejprve sídlila v ulici Na Zderaze na Novém Městě, několikrát se stěhovala a teprve v r. 1903 nalezla své umístění v časem nevyhovující budově na nároží Platnéřské ulice a Mariánského náměstí. Tedy v místech, kde stojí i její dnešní ústřední budova.

Vedle předchůdkyně nynější Městské knihovny existovala řada dalších veřejných knihoven na okraji aglomerace. Některé byly na základě „zákona o veřejných knihovnách obecních“ z r. 1919 umístěny i ve školách.

Trocha „velkých“ čísel

Tři roky po schválení zmíněného knihovního zákona a záhy po nabytí platnosti zákona o Velké Praze byl městskou radou schválen návrh na sloučení knihoven připojených obcí v Knihovnu hl. města Prahy. Knihovní síť tvořila Ústřední knihovna a dalších 40 knihoven na území města. Její fond tvořilo asi 260 tis. svazků a ročně se uskutečnilo takřka 700 tis. výpůjček. Byl sjednocen systém signatur a katalogů a centralizován nákup knihovního fondu. Rovněž bylo třeba sjednotit výpůjční pravidla a výpůjční poplatky. Ústřední správě mělo „být po ruce ústřední skladiště knih, jakožto i společný reservoir četby vzdělavatelné, zábavné i odborné pro veškery knihovny Prahy“. Významnou roli při budování nové knihovny sehrál jeden ze zakládajících členů zednářské lóže Národ dr. Jan Thon, který v r. 1920 vystřídal na místě ředitele nemocného Antonína Sovu.

V současnosti provozuje Městská knihovna 44 poboček a 2 bibliobusy a jejích služeb využívá na 150 tis. čtenářů. V jejích fondech se nachází na 1 a ¾ milionu knihovních jednotek. Za rok proběhne zhruba 3,5 mil. fyzických výpůjček a přes 4 mil. stažení e-knih a digitálních dokumentů. Tip! Všechny knihy a další dokumenty, hledejte v katalogu!

Je tomu právě sto let, kdy v historii Městské knihovny nastal významný předěl.

Připravil Václav Drašnar, Oddělení pragensií

Knihy o Velké Praze

Tip! Půjčte si nebo prohlédněte knihy o vzniku Velké Prahy i o tom, co mu předcházelo a následovalo: