Vybíráme pro vás
23. 2. 2022, WEBREDAKTOR

Ruská federace 24. 2. 2022 podnikla na Ukrajinu ozbrojený útok. Přinášíme výběr z knih významných ukrajinských spisovatelů i z literatury faktu.

Titulek článku pochází z názvu jedné z vybraných knih. Může znamenat něco jako povzbuzení, pokřik při sportovním utkání: „Jedem, Ukrajino, jedem“. V článku naleznete souhrn ukrajinské beletrie i literatury faktu o Ukrajině, které si u nás můžete půjčit. Jako bonus si můžete stáhnout také dvě básnické e-knihy.

Výběr ze současné ukrajinské beletrie

Mimo to jsme ale připravili také výběr z knih významných současných ukrajinských spisovatelů a básníků jako jsou Oksana Zabužko, Jurij Andruchovyč, Taras Prochas‘ko, Jurij Vynnyčuk a další. Výběr vychází z překladů dvou ukrajinistů Rity Kindlerové a Miroslava Tomka, který nám jako bývalý kolega exkluzivně vlastní překlady okomentoval:

„Ukrajina už v dějinách zažila lepší i horší časy (přesnější by snad bylo napsat zlé a méně zlé). Výběr textů, které jsem se jako překladatel pokusil zpřístupnit českému čtenáři, odráží převážně atmosféru těch lepších desetiletí. Valerjan Pidmohylnyj a jeho psychologický román Město, to jsou dvacátá léta, kdy národnostní politika sovětského režimu Ukrajincům dočasně poskytla prostor k rozvoji vlastní kultury. Bohužel, toto období na rozdíl od sovětského režimu brzy skončilo. V Moskoviádě Jurij Andruchovyč zachytil dramatický rozpad sovětského impéria na počátku devadesátých let jako jednu velkou hororovou grotesku, která obsahuje také překvapivé jasnozřivý obraz nesnází, jež na státy, emancipující se od imperiálního centra, v budoucnu čekají. Básnická sbírka Váno Kruegera Poslední Leninův polibek je plodem posledního desetiletí a autor se v ní po svém vyrovnává s už poněkud zetlelým dědictvím dávno mrtvého Sovětského svazu a jeho nesmrtelných vůdců.“

Dvě antologie

Ukrajina, davaj, Ukrajina!

Obsáhlá a různorodá antologie představuje ukrajinskou krátkou prózu od doby černobylské havárie až po současnost.

Ve vývoji svébytné ukrajinské kultury má své zlomové místo rok 1986 – rok havárie černobylské jaderné elektrárny. Katastrofa sovětského monstra se statisíci obětí měla za následek i silnou potřebu výraznější národní identifikace a vymezení vůči dlouhodobému ruskému vlivu. Editoři této sbírky se cíleně soustředili na co nejpestřejší obraz „postčernobylské“ tvorby země, která dala světu povídkáře jako N.V.Gogol, A.P.Čechov nebo Joseph Conrad.

PŮJČTE SI

Prochas‘ko, Taras: Jetotak

Výběr prózy význačného současného ukrajinského spisovatele obsahuje povídky, eseje i román. Přeložili Jekaterina Gazukina, Alexandra Vojtíšková, Tereza Chlaňová, Marie Iljašenko, Rita Kindlerová a Miroslav Tomek.

Ukrajinský spisovatel Taras Prochasko přepisuje historii rodných Karpat a s nimi celé střední Evropy, ve které je, jak známo, vše provázáno a všechno souvisí se vším. Nepíše ale alternativní dějiny, nýbrž propojuje místa do posloupností a ukazuje, že právě tak vznikají lidské osudy. Jeho román Jinací i esejistické povídky jsou magické, zenové, filosofické, estétské, prodchnuté melancholií a humorem.

PŮJČTE SI

Překlady Rity Kindlerové

Maljarčuk, Tanja: Bestiář

Výběr povídek ze dvou knih současné ukrajinské autorky žijící ve Vídni. Přeložili Karolina Juráková, Tereza Chlaňová, Taťjana Duricka, Ulyana Masliy, Helena Kolářová, Rita Kindlerová, Helena Pazdiorová, Jasna Skotáková, Jan Hanáček, Jarmila Zalubilová, Lidiya Dorosh.

Životy obyčejných, ničím nevynikajících osob, zejména žen, obyvatel Kyjeva i venkova, prožívajících svá malá dramata a žijících své osamění v současném světě.

PŮJČTE SI

Vynnyčuk, Jurij: Chachacha

Soubor ironicko-satirických, černě humorných, značně svérázných povídek z dob sovětské totality od významného ukrajinského spisovatele a překladatele.

Jurij Vynnyčuk, v 70. a 80. letech minulého století ostře sledovaný KGB, v knize předkládá výbor svých drobných povídek, úvah a vyprávění. Náměty jsou pestré a osobité: od vlastních vzpomínek a zážitků přes vize téměř surrealistické až po výsměšné historky o režimním spisovateli a dramatikovi Kornijčukovi.

PŮJČTE SI

Zabužko, Oksana: Muzeum opuštěných tajemství

Komplikované odkrývání rodinné historie v románu významné ukrajinské autorky přináší objevný pohled na historii její země od 2. poloviny 20. století.

Široce koncipovaná próza se odehrává v několika časových rovinách a je především románem o paměti, v mnoha smyslech a podobách – paměti osobní, rodinné, ale i kolektivní či národní, kterou obnovuje, když otvírá cíleně zamlčovanou kapitolu ukrajinských dějin. I proto v ní hrají zásadní roli reálie ukrajinské historie a místopisu, které českému čtenáři přibližuje rejstřík o téměř 250 heslech.

PŮJČTE SI

Překlady Miroslava Tomka

Andruchovyč, Jurij: Moskoviáda

Přízračná ubytovna a společnost bizarních literátů uprostřed chátrající metropole, v níž ani krysí mutanti a oživlí mrtví nejsou překvapivými hosty – to je obraz života v Moskvě 90. let, viděný očima ukrajinského spisovatele, básníka a rockera. Přeložili Alexej Sevruk a Miroslav Tomek.

Autor vše sleduje s těžkým sarkasmem, pohybujícím se mezi ruským patosem a středoevropskou ironií, hladce mísí vysoký a nízký jazyk a vykresluje pokřivený svět, v němž se zcela přirozeně objevují i hororové bytosti, obří krysy či oživlé mrtvoly. Celá próza je jednou velkou metaforou stavu, v němž se na konci 20. století nachází někdejší sovětská říše, a postavení, jaké v ní zaujímají menšinové národy, především ten autorův.

PŮJČTE SI

Krueger, Vano: Poslední Leninův polibek

V poezii Váno Kruegra se znovu a znovu objevují hodnoty a znaky, vytržené z bolševického slovníku a vzbuzující pocit, že rudá diktatura nabrala síly, vstala z mrtvých a znovu vládne světu.

Je to jako obludný sen, jenž je ovšem záměrně vyvolaný, neboť autorovi nejde o nic jiného, než se vyrovnat s krutými stíny minulosti, s neustále bušící propagandistickou mašinérií, která po několik generací doslova „vtloukala“ lidem do hlavy revoluční úspěchy a výdobytky, takže ani dnes se jejího vlivu úplně nezbavili. Krueger je nejen nemilosrdný a šokující provokatér, ale i poťouchlý a krutě ironický glosátor.

PŮJČTE SI

Pidmohyl‘nyj, Valer'jan Petrovyč: Město

Román, který se stal jedním ze zásadních děl porevoluční ukrajinské literatury, vypráví příběh výbojného mladého muže z venkova, jenž přijíždí do Kyjeva 20. let za kariérou.

Román Město, jejž teprve sedmadvacetiletý autor koncipoval původně jako filmový scénář, je volně inspirován románem Miláček Guye de Maupassanta. I tady přijíždí do hlavního města mladý a ctižádostivý venkovan, jenž si rozhodně nemůže stěžovat na nepřízeň dam. Je to revolucionář a nadějný literát jménem Stepan, seznamuje se s městskými zvyklostmi a kulturou, pozvolna se mění a přizpůsobuje.

PŮJČTE SI

Mohlo by vás zajímat

Rafejenko, Vladimir Vladimirovič: Dlouhé časy

Román ukrajinského autora, napsaný v ruštině a odměněný roku 2018 Literární cenou Visegrádu pro Východní partnerství, je mrazivou výpovědí o válce v doněcké oblasti, která navždy poznamenala způsob života a myšlení obyčejných lidí. Překlad Jekaterina Gazukina a Tereza Chlaňová.

Román je v podtitulu charakterizován jako „městská balada“ a jeho prvotní snahou je zaznamenat válečné trauma, jež vzniklo jako důsledek událostí, které s nečekanou a neúprosnou brutalitou vtrhly do východní části Ukrajiny. Ačkoliv v autorově příběhu figuruje jako hlavní kulisa anonymní město Z., je jasné, že jeho příběhy se odehrávají v Doněcku.

PŮJČTE SI