I v roce 2024 pořádáme online cyklus přednášek o velkých panovnících evropských dějin.
Dalším „semestrem“ pokračujeme ve vyprávění o panovnicích a panovnících, kteří vládli evropským zemím od středověku po současnost. Nebudeme postupovat chronologicky a střídat budeme osobnosti moderní a ty, které panovaly ve středověku a raném novověku. Medailonek panovnice/panovníka doplníme během každé přednášky též charakteristikou doby a společnosti konkrétní země. Samozřejmostí bude i doporučení relevantní literatury k tématu.
Přednáší Jakub Rychtar. Přednášky probíhají od 17:00 online na platformě ZOOM:
Přednáškový cyklus probíhá on-line, a to ve spolupráci s organizací Právě teď o. p. s.
10. 1. 2024 – Hugo Kapet
Huga Kapeta můžeme považovat za posledního panovníka Západofranské říše a prvního krále středověké Francie. Již jeho předkové vystupovali jako mocní feudálové a vládci nemalého panství. Až Hugo, zvaný Kapet, však založil dynastii, která kontinuálně vládla Francii do roku 1328 v hlavní linii a do roku 1589 v liniích pobočných.
24. 1. 2024 – Vilemína I.
Nizozemsku po celé 20. století a část století 21. vládly ženy. Královna Vilemína stála v čele své země od roku 1890 a panovala takřka 60 let. Vilemínu pak v čele Nizozemska následovaly jako královny její dcera Juliána a vnučka Beatrix. Vilemína se musela vyrovnat s krizovými léty 1. i 2. světové války, nicméně tento úkol zvládla na výbornou. Dodejme, že Vilemína byla zdatná ve věcech financí a můžeme ji považovat za jednu z nejbohatších žen tehdejšího světa.
14. 2. 2024 – Fridrich II. Štaufský
Fridrich byl jedním z nejmocnějších panovníků středověku. Vládl nejen Sicílii, kde vyrůstal, ale také v Římsko-německé říši. Fridrich se snažil centralizovat a upevnit svou moc, narážel ale na nepřízeň papeže, jenž jej exkomunikoval a pravidelně popouzel proti Fridrichovi také jiné, konkurenční vladaře. Aniž by to Fridrich tušil, již za jeho života se začalo nad říší Štaufů smrákat…
28. 2. 2024 – Viktorie Britská
Dle této panovnice nese své jméno celá epocha – doba viktoriánská. Méně se již ví, že Viktorie se k vládnutí nezrodila, měla mnoho strýců a každý jeden se mohl stát otcem budoucího anglického krále. Nakonec však na trůn nastoupila přece jen Viktorie a své zemi vládla velmi dlouho – 63 let a 7 měsíců. Mezi přímé potomky královny Viktorie patří i současný britský panovník Karel III.
13. 3. 2024 – Ludvík I. Veliký
Po vymření uherské dynastie Arpádovců, nastoupili na tamní trůn příslušníci vedlejší větve rodu Kapetovců – dynastie Anjouovců. Jejich druhým a posledním mužským představitelem v Uhrách byl Ludvík. Panovník obratný, znalý a neobyčejně úspěšný – také proto mu bylo věnováno přízvisko „Veliký“. To však nebylo vše – po smrti svého strýce, polského krále Kazimíra III., se Ludvík ujal též trůnu polského. Jeho dvojkrálovství se stalo za jeho vlády evropskou velmocí.
27. 3. 2024 – Isabella II.
Španělské království se v 19. století potácelo v mnoha krizích. Do této brizantní doby přišla na svět Isabella, dcera krále Ferdinanda VII. z rodu Bourbonů. Pro panování nebyla zrozena a snažila se spíše udržet si trůn, nežli nějak sofistikovaně vládnout. Odolávat musela tlaku svého strýce Karla a jeho potomků, kteří se cítili legitimnějšími kandidáty na prestižní stolec. Tzv. Karlistické války zmítaly pak královstvím dlouhá desetiletí. Isabella se nicméně svrhnout nenechala a její potomci vládli Španělsku také v následujících staletích. Isabelliným prapravnukem je nynější král Filip VI.
Ilustrační obrázek v perexu: Pixabay.com.
Mohlo by vás zajímat
Jakub Rychtar pořádá také přednáškové cykly na dvou dalších pobočkách.