Jan Mládek z Hudebního oddělení Ústřední knihovny připomíná osmdesáté nedožité narozeniny Petra Nováka (6. září 1945 až 19. srpna 1997).
Romantik českého bigbítu
Z fondu knihovny
Když se ve druhé polovině 60. let naplno a profesionálně rozezněla česká a slovenská bigbítová scéna (podle dnešních měřítek vlastně docela malá a sevřená, přesto upřímně nadšená), fanoušci měli kromě poslouchání písniček a chození na koncerty k řešení i tehdy smrtelně vážně míněné třídění kapel do jednotlivých stylových šuplíků.
Někdo fandil chytlavým kytarovkám (Olympic, Beatmen, Flamengo), jiní horovali pro „náročnější“ bluesové věci (Matadors, Framus Five), chodilo se na vzletné vokály (Synkopy 61, Rebels) i roztodivné prapočátky budoucího undergroundu (Primitives Group). Někdo měl spíše klučičí publikum, jinde převládaly pod pódiem dívky. A právě na takových jevištích se často objevoval další z idolů těch let – Petr Novák. Teď v září by mu bylo osmdesát…
Zlatá éra a střet s realitou
Z fondu knihovny
Oč amatérštější byly jeho hudební začátky, o to víc do nich budoucí hvězda vkládala od počátku nadšení a – tím se pak většinou lišili ti úspěšní od těch dávno zapomenutých – vlastní invenci. Pražský rodák Petr Novák se už v dětství stráveném v okolí Legerovy ulice seznámil se svým budoucím dvorním textařem. Tím chlapcem byl Ivo Plicka. Když potom i do Československa dorazily začátkem šedesátek ozvěny tzv. britské invaze nových kapel, přestali kamarádi Novák s Plickou blbnout po ulicích a s chutí se vrhli na bigbít.
Okouzleni liverpoolským merseysoundem dali po sklepích dohromady vůbec první, zcela amatérskou, sestavu pozdější slavné značky George and Beatovens (oním „Georgem“ v názvu kapely byl tehdy teprve třináctiletý bubeník Jiří Jirásek). To se psal rok 1963, a zatímco Ivo Plicka záhy zjistil, že víc než hraní a zpívání mu půjde psaní textů, Petr Novák se projevil coby zdatný a jistý zpěvák, navíc se schopností skládat chytlavé melodie à la Beatles, Hollies nebo Gerry and the Pacemakers. Z jejich společného autorství už tehdy vzešly pozdější jasné hitovky jako Já budu chodit po špičkách nebo Povídej. Kapela je v roce 1965 amatérsky natočila a sebevědomě poslala manželům Černým. Ti nahrávky skutečně zařadili do své slavné rozhlasové hitparády Dvanáct na houpačce a Petr Novák a spol. tak slavili svůj vůbec první nečekaný úspěch. Pak se ale načas jejich kapela rozpadla a v příštích letech zůstali u muziky právě jen Novák s Plickou a Jiráskem.
Petru Novákovi hodila lano v šestašedesátém roce rychle se vzmáhající nová kapela Flamengo. V roce 1967 vyšly její vůbec první singly a na nich mj. i nově nahrané staré sklepní pecky od Nováka s Plickou doplněné také o další obří hit Náhrobní kámen. To už nikdo nepochyboval, že česká bigbítová scéna má další objev. Potíž ale byla v tom, že se ve Flamengu o autorství i sólový zpěv dělili Petr Novák s dalším tehdejším pravověrným bigbíťákem Karlem Kahovcem. Co oceňovali fanoušci, to ani jednomu z těch dvou nevyhovovalo. Novák tak záhy z Flamenga odešel a obnovil v nové sestavě George and Beatovens. To už bylo v letech ´68 a ´69, které se dají považovat za zlatou éru Petra Nováka. Smršť dalších singlů s původními autorskými hity jako Pokoj č. 26, Klaunova zpověď, Dětský oči nebo Bezhlavý rytíř, případně první LP Kolotoč svět zajistily obří popularitu a spoustu příležitostí. Skupina hrála až do roku 1972, kdy už byl osud původního domácího bigbítu zpečetěn. Koncertů a oficiálního zájmu ubývalo i pro Novákův jednoznačný nesouhlas s novými politicko-společenskými pořádky.
Pozdní tvorba a trvalý odkaz
Z fondu knihovny
První půlku 70. let strávil Petr Novák coby sólový zpěvák, částečně angažovaný v Divadle Semafor, ale ve skutečnosti spíš paběrkoval, než že by pravidelně točil a vystupoval. Navíc o rockové hudbě v těch letech nemohla být řeč. Když se poměry v půlce sedmdesátek trochu zlepšily, dal se Petr Novák dohromady se Skupinou Bohuslava Jandy a vznikla jeho první koncepční deska Kráska a zvíře, kde zpěváka doprovodila též formace C&K Vocal a zpěvačka Věra Mazánková. Texty tentokrát dodal slovutný Zdeněk Rytíř. Úspěch tohoto formátu a částečný návrat k rockové muzice Nováka povzbudil, takže na konci sedmdesátek už podruhé obnovil kapelu George and Beatovens, tentokrát již ale jen pod názvem G&B. Z oné doby přelomu 70. a 80. let pocházejí další dílčí hity Co je to láska (ze stejnojmenného úspěšného alba) nebo třeba Přátelství na n-tou, které daly vzpomenout na starší Novákovy klasické písně ze 60. let. Dřívějšího věhlasu už ale Petr Novák nedocílil. V 80. letech mu pak vyšlo ještě několik dalších řadových desek, jeho posledním významnějším počinem budiž další tematické album Memento složené na motivy stejnojmenné knihy Radka Johna. Od 90. let Petr Novák už pouze příležitostně koncertoval, k autorské tvorbě už se nevrátil. Za tímto ústupem bylo i zpěvákovo podlomené zdraví, které si uhnal letitou bídnou životosprávou. Zemřel na celkové vyčerpání organismu v srpnu 1997 necelý měsíc před svými dvaapadesátými narozeninami. Svým hudebním odkazem ale zůstal nesmrtelným a písně z jeho rané éry se právem řadí k tomu vůbec nejlepšímu, co nabídla česká populární hudba ve druhé polovině 20. století. Ostatně i ve slavném filmu Pelíšky zazní již zmíněný hit Povídej.
Připravil Jan Mládek, Hudební oddělení Ústřední knihovny.
Mohlo by vás zajímat
Hudební oddělení Ústřední knihovny nabízí ve svém fondu řadu CD s tvorbou Petra Nováka – od reedicí alb až po výběrové kompilace vydavatelství Supraphon.
Atributy k fotografiím
Foto v perexu: George & Beatovens i s techniky 1992. Michal Pavlík, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/…es/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons.
