Známe své spolubydlící?
Mikrobiom a my: Mikrobiom a slizniční imunita
Ve spolupráci s Českou mikrobiomovou společností ČLS JEP
Jedním z fyziologicky nejdůležitějších oddílů organizmu vystavených každodenní stimulaci antigeny a noxami vnějšího prostředí jsou epitelem kryté povrchy. Většina našich tělních povrchů (sliznice, kůže) je osídlena obrovským kvantem mikroorganismů, které představují tzv. normální mikrobiotu (dříve mikroflóra). Moderní molekulárně biologické přístupy ukázaly, že mikrobiota (lidský mikrobiom) obsahuje přibližně 1014 bakteriálních buněk, kromě toho obsahuje viry, plísně a parazity. Mikrobiota patří mezi hlavní podněty na sliznicích a hraje hlavní roli ve vývoji imunitního systému. Střevní mikrobiota ovlivňuje propustnost střevní bariery i funkci dalších imunitních složek na sliznicích ale i imunity systémové. Alterace mikrobioty (tzv. dysbioza) vede k poruše regulačních imunitních mechanismů a může mít za následek vývoj zánětlivých a nádorových chorob. Pro medicínu budoucnosti se nyní otvírají nové možnosti: ovlivnit složení a funkce mikrobioty a její interakce jak změnou životního stylu tak i přímo, její manipulací.
Přednáší prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc. a spolupracovníci, Mikrobiologický ústav AV ČR.
Prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc.
Po studiu na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze pracovala dva roky jako sekundární lékařka v nemocnici v Ústí nad Labem, potom pracovala a dosud pracuje v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR v Praze a přednáší na 1. ékařské fakultě UK. Vědecký zájem Heleny Tlaskalové-Hogenové se soustřeďuje na slizniční imunitu, střevní imunopatologii a úlohu mikrobioty při vzniku chorob. Se svými spolupracovníky prokázala, že střevní bakterie (mikrobiota) hrají významnou roli v patogeneze některých autoimunitních a nádorových chorob. V letech 1991–2003 působila jako vedoucí Oddělení imunologie a gnotobiologie v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd. V roce 2001 se stala profesorkou imunologie a mikrobiologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po mnoho let byla členkou výboru České imunologické společnosti (předsedkyně r. 1995–1999) a České společnosti pro alergologii a klinickou imunologii. Od r. 2019 do roku 2022 byla předsedkyní České mikrobiomové společnosti ČLS JEP. Byla členkou (nebo prezidentkou) organizačních výborů řady mezinárodních konferencí. Byla zvolena do Rady mezinárodní unie imunologických společností a jmenována do Externího poradního sboru Evropské komise. Získala řadu ocenění např. „Granátový imunoglobulin“ České imunologické společnosti, medaili Nihon University Tokio, Patočkovu medaili Československé mikrobiologické společnosti, Zlatou medaili Karlovy Univerzity, byla zvolena členkou Učené společnosti České republiky (2000) a zahraniční členkou Královské společnosti pro umění a vědu v Göteborgu (2006).