Historik Moravy v raném novověku

Jen nemnozí historikové se snažili ve své vědecké práci nezapomínat na Moravu, resp. Moravské markrabství, případně další země Koruny české. Patřil k nim také František Hrubý, ředitel Moravského zemského archivu v Brně a profesor Masarykovy univerzity tamtéž. Na počátku kariéry působil jako Pekařův asistent v Historickém semináři. Těžká nemoc ovšem limitovala další vědecký a kariérní postup talentovaného historika. Až později se Hrubý prosadil doma, na Moravě. Krom hospodářských dějin Moravy v raném novověku se jeho doménou staly děje stavovského povstání 1619 – 1620 na Moravě, jehož vůdčí postavě Ladislavu Velenovi ze Žerotína také věnoval objevnou monografii. Přednáší Jakub Rychtar.

Pokračujeme v přednáškách o zajímavých postavách české vědecké historiografie. I po velkých osobnostech Palackého, Golla a Pekaře, nacházíme v našem prostředí neobyčejně talentované dějepisce a archiváře. Snažili jsme se o pestrý výběr těch, kteří „psali dějiny“. Vedle historika umění, kněze a teologa Antonína Podlahy, bude stát evangelický duchovní Ferdinand Hrejsa, jenž se zabýval českým nekatolictvím pozdního středověku a raného novověku či právní historik Jan Kapras. Zvláště do poděbradské epochy vetknul svá díla Rudolf Urbánek, nejen husitstvím se pak zabýval František Michálek Bartoš. František Hrubý, poslední osobnost, jíž se budeme v tomto semestru věnovat, se zabýval především hospodářskými dějinami Moravy v 16. a 17. století..