Velcí panovníci evropských dějin

Panovnice to neměly ve středověku úplně jednoduché. Jejich vladaření bylo pro mnohé „znouzectností“, mělo jít často jen o dočasné panování, na jehož konci mělo stát předání trůnu dalšímu panovníkovi – muži. Také Markéta vládla zprvu jako poručnice svého nezletilého syna Olafa Hakonssona. Teprve po jeho předčasné smrti se dostala k samostatné vládě. Markéta se do historie zapsala tučným písmem jako vládkyně všech skandinávských království. Od roku 1387 opanovala dánský a norský trůn, o dva roky později usedla na ten švédský. V roce 1397 uznal sněm ve švédském městě Kalmaru vytvoření unie Dánska, Norska a Švédska. Tato Kalmarská unie pak trvala (s přestávkami) až do roku 1523.
Přednáší Jakub Rychtar.

V cyklu přednášek si budeme vyprávět o evropských panovnících od středověku až po naše časy. A nejen proto, že mocnáři a mocnářky byli vždy nejviditelnější součástí svých společností. Jednalo se také o mimořádně zajímavé osobnosti. Povíme si mnohé nejen o panování jednotlivých korunovaných hlav, o nesmírné odpovědnosti, kterou nesli na svých bedrech, ale také o jejich osobním životě – radostech a strastech.