Literární kalendárium: říjen 2022

Literární kalendárium – každý měsíc přinášíme stručný přehled českých i zahraničních spisovatelek a spisovatelů, kteří mají výročí a vy si je u nás můžete půjčit nebo stáhnout v e-knihovně. Na úvodní fotografii je ruská básnířka Marina Cvetajevová a americká básnířka Sylvie Plathová.

Výročí narození

• 3. 10. 1897 – 125. výročí narození Louise Aragona. Francouzského spisovatele a básníka. Původně vystudoval medicínu, za studií se seznámil s André Bretonem, který měl velký vliv na první etapu jeho tvorby, zejména básnické. V roce 1928 se rozešel se skupinou surrealistů. Záhy nato vstoupil do Komunistické strany Francie. V poválečných letech byl významnou postavou francouzské Komunistické strany. Půjčte si v knihovně.
• 8. 10. 1892 – 130. výročí narození Mariny Cvetajevové. Ruské spisovatelky a básnířky. Cvetajevová začínala jako autorka symbolistické poezie, počátkem dvacátých let pak vynikla v žánru expresionistické lyrické skladby, v níž uplatnila formu exaltovaného citového monologu. V roce 1919 emigrovala do Francie, kde zůstala až do začátku druhé světové války, pouze v letech 1922–25 žila v Praze a jejím okolí. Půjčte si v knihovně.
• 16. 10. 1907 – 115. výročí narození Rogera Vaillanda. Francouzského prozaika. Vailland po literárních začátcích ve skupině Le Grand Jeu (Vysoká hra) se věnoval více než 15 let novinářství. Jeho literární dílo navazuje na linii francouzské literatury vedoucí od kardinála de Retz přes Choderlose de Laclos ke Stendhalovi. Do skupiny Le Grand Jeu patřili René Daumal, Roger-Gilbert Lecomte, A. Rolland de Renéville, Josef Šíma. Půjčte si v knihovně.
• 16. 10. 1927 – 95. výročí narození Güntera Grasse. Německého spisovatele. V roce 1999 Grass obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Proslul zejména románem Plechový bubínek, jenž se řadí ke klíčovým textům evropské poválečné literatury. Text v sobě mísí popisnost naturalismu, nápaditost surrealismu, nezalekne se však ani experimentální polohy, v níž se střídají er-forma s ich-formou, dramatické i lyrické pojetí výpravy. Dílo je řazeno do magického realismu, jenž je obvyklý pro země latinské, avšak pro region střední Evropy je spíš výjimkou. Půjčte si v knihovně.
• 18. 10. 1777 – 245. výročí narození Heinricha von Kleista. Německého dramatika a básníka. Kleist byl jeden z čelních představitelů raného německého romantismu. Mezi jeho nejznámější díla patří divadelní hry Katynka z Heilbronnu aneb Zkouška ohněm, Rozbitý džbán a novely Michael Kohlhaas a Markýza z O. Roku 1811 spáchal sebevraždu společně se svou milenkou Henriettou Vogelovou. Je po něm pojmenována tzv. Kleistova cena, prestižní cena za německou literaturu, a Kleistovo divadlo v jeho rodišti Frankfurtu nad Odrou. Půjčte si v knihovně.
• 22. 10. 1962 – 60. výročí narození Víta Kremličky. Českého básníka a prozaika. byl členem undergroundové hudební skupiny Národní třída. Od roku 1985 byl spolutvůrcem undergroundové kulturní revue Jednou nohou, později Revolver Revue, roku 1989 stál u zrodu Informačního servisu, později týdeníku Respekt. Kremlička Naposled vydal jako e-knihu básnickou sbírku Básně (2022) a soubor krátkých povídek Amazonské medy (2015). Je držitelem Ceny Jiřího Ortena za rok 1991 a dalších literárních cen. Půjčte si v knihovně nebo stahujte.
• 23. 10. 1942 – 80. výročí narození Michaela Crichtona. Amerického spisovatele, scenáristy a filmový producenta. Napsal celou řadu úspěšných knih, zejména se sci-fi tematikou, které byly přeloženy přibližně do 30 jazyků, některým z nich se dostalo i úspěšného filmového ztvárnění (Jurský park, Pojídači mrtvých). Ve svém díle v mnoha případech dobře zužitkoval své vzdělání v oboru medicíny a antropologie. Často ve svých knihách upozorňoval na úskalí moderní vědy, například jejího zneužití pro účely obohacení nebo na nezodpovědnost při zacházení s novými technologiemi. Půjčte si v knihovně.
• 27. 10. 1917 – 105. výročí narození Pavla Tigrida. Českého spisovatele, publicisty a politika, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu. Tigrid po únoru 1948 odešel do emigrace. V Mnichově se stal programovým ředitelem československého vysílání Svobodné Evropy. V roce 1956 začal vydávat čtvrtletník Svědectví. Po Sametové revoluci působil v ČR jako spolupracovník prezidenta Václava Havla a od roku 1994 získal post ministra kultury. Půjčte si v knihovně.
• 27. 10. 1932 – 90. výročí narození Sylvie Plathové. Americké básnířky. Představitelky tzv. „konfesijní poezie“, básnické školy, do níž byl řazen ještě básník Robert Lowell, John Berryman nebo básnířka Anne Sexton. Předmětem této poezie byla nemilosrdná intrspekce a důraz na osobní traumata. Zatímco během života vydala Sylvia Plath jedinou sbírku a román, posmrtně byla publikována sbírka sebraných básní, dopisy matce a bratrovi, deníky a povídky. Posmrtnou slávu jí zajistila především sbírka poezie Ariel. Spáchala sebevraždu. Jejím manželem byl britský básník Ted Hughes, který vztah s Plathovou zpracoval v knize Dopisy k narozeninám. Půjčte si v knihovně.
• 31. 10. 1857 – 165. výročí narození Axela Muntheho. Švédského lékaře, spisovatele, pacifisty a ochránce zvířat. Jako lékař Munthe léčil především ženy z vyšších společenských vrstev, přičemž používal i některé neortodoxní léčebné postupy. Získal si poměrně velký majetek. Věnoval se i charitě a léčení chudých. Navštěvoval chudobince a útulky nejpotřebnějších, kde poskytoval bezplatně odborné rady, léčil chudé a nakupoval za vlastní peníze léky. Jeho nejznámějším dílem je Kniha o lidech a zvířatech. Půjčte si v knihovně.
• 31. 10. 1912 – 110. výročí narození Jeana Améryho. Filozofa a spisovatele rakouského původu, který později tvořil i ve francouzštině. Améry během 2. světové války prováděl protinacistickou činnost, byl vězněn v několika koncentračních táborech. Po válce se usadil v Belgii, kde pracoval jako novinář. Vydal sbírku esejů Bez viny a bez trestu, kde se odrážejí jeho zážitky a zkušenosti z nacistických vyhlazovacích táborů. Rovněž vydal esej Vztáhnout na sebe ruku, kde řeší otázky týkající se sebevraždy. Zemřel na předávkování léky v roce 1978. Půjčte si v knihovně.

Výročí úmrtí

• 1. 10. 2017 – 5. výročí úmrtí Františka Listopada. Českého básníka. Listopad byl český a portugalský spisovatel, básník, esejista, kritik, překladatel, novinář, divadelní a televizní scenárista a režisér. Po roce 1941 se podílel na domácím odboji. Po válce spoluzakládal deník Mladá fronta, v němž řídil kulturní rubriku. Byl součástí uskupení tzv. dynamoanarchistů. V roce 1959 se přestěhoval do Portugalska, kde žil a pracoval až do smrti. Byl mimo jiné ředitelem Národního divadla v Lisabonu. V Portugalsku též spoluzaložil vysokou filmovou a divadelní školu. Půjčte si v knihovně.
• 14. 10. 1967 – 55. výročí úmrtí Marcela Aymého. Francouzského prozaika. Proslavil se zejména jako povídkář, ceněn je i jeho román Zelená kobyla. Jeho povídky jsou často humoristické, tak hlavní hrdina povídky Trpaslík náhle ve třiceti letech začne růst. Rád užíval i fantastických motivů. V Aymého povídkách můžeme potkat rozvětveného paroháče, zažít tzv. „recidivu času“, kdy je úředním výnosem obyvatelům Paříže odečteno dvacet let. Půjčte si v knihovně.
• 26. 10. 1957 – 65. výročí úmrtí Nikose Kazantzakise. Řeckého spisovatele, básníka, dramatika. Kazantzakis je jedním z nejznámějších představitelů novořecké literatury, proslulý především svými romány Řek Zorbas, Poslední pokušení, Kristus znovu ukřižovaný a jejich filmovými adaptacemi. Kazantzakis se celý život snažil najít odpovědi na otázky po smyslu života a lidské existence, pomíjivosti, vyrovnával se se ztrátou Boha, potýkal se s pocitem povinnosti a odpovědnosti vůči řeckým a krétským předkům, kteří statečně bojovali za osvobození, s hlubokým smyslem pro spravedlnost, svobodu a s obavou ze selhání. Půjčte si v knihovně.

Mohlo by vás zajímat

• Minulá kalendária

Všechny ilustrační obrázky jsou zveřejněny pod licencí Wikimedia Commons. Autoři jednotlivých fotografií u nichž je třeba uvádět jméno:

Autor: Frachet – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?… Autor: Blaues Sofa from Berlin, Deutschland – Günter Grass beim Blauen Sofa, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?… Autor: Ben Skála, Benfoto – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?… Autor: Jon Chase photo/Harvard News Office – Tento soubor byl vyříznut ze souboru, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?… Autor: Fousek.apple – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?… Autor: Μουσείο N. Καζαντζάκη / Kazantzakis Museum – http://www.kazantzakis-museum.gr/icon-detail.php?…, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?…