Archiv článků

V pobočce Opatov proběhla další vernisáž, která tentokrát zahájila výstavu Marie Zábranské. Výtvarnice Marie Zábranská (1941) vystudovala malířství a ilustraci u prof. J. Weniga, C. Boudy a A. Zábranského, u M. Knoblocha medailérství. Je zakládající členkou skupiny FEMINA, držitelkou mnoha odměn a ocenění. Na Opatově byl vystaven výběr z její mnohostranné výtvarné práce.

Bylo, nebylo… V pobočce Městské knihovny v Praze na Jírovcově náměstí se také letos otevřely dveře do světa pohádek. V páteční podvečer 28. března se zde sešlo dvanáct malých princezen se spacáky a karimatkami a noční dobrodružství s bratry Karlem a Josefem Čapkovými mohlo začít. Jejich „Devatero pohádek“ provázelo princezny při řešení složitých úkolů, za které byly sladce odměněny. Pohádka „O pyšné noční košilce“ byla inspirací při výrobě záhadných nočních duchů ve slušivých hábitech. Tajemná atmosféra provázela i společné čtení před usnutím. Po sladkých snech a dobré snídani zazvonil zvonec a … je pohádky skutečně konec? Ne, není. Příští rok na shledanou, pane Andersene! (text: Iva Vohrnová)

Letošní Noc s Andersenem se nesla ve znamení pražských pověstí. Ctihodnému rabi Löwovi byl ukraden Golem. Pátráním po něm byl pověřen Joše, kterému pomáhala rabiho vnučka Sára. Práce to byla nesnadná a kdyby děti Jošemu a Sáře nepomohly, tak by se zřejmě Golem k rabi Löwovi nikdy nevrátil. Součástí pátrání bylo řešení zapeklitých úkolů, jako luštění hebrejské abecedy, poznávání pražských pověstí nebo skládání rozstříhané mapy. Indicie, které děti luštěním získaly, ukázaly na to, že byl Golem ukraden. A krádež že byla provedena na objed-návku pro císaře Rudolfa II, který svého činu litoval a rozhodl se Golema rabimu vrátit. Ale s jednou podmínkou – že pro něj pátrači vymyslí zcela novou tajemnou bytost i s pověstí. Toho se děti nezalekly a s pomocí slov, která jim císař poskytl jako nápovědu, vytvořily pověst, za kterou by se nemusel stydět ani Václav Cibula. Už zbývalo jen najít Golema podle mapy císaře Rudolfa. Po dosažení označeného místa se však ukázalo, že Golem ve skrýši vůbec není! Jediné věci tam ukryté byl klíč a záhadný předmět. Telepatickým mostem s rabi Löwem Joše zjistil, že Golem se sám vrátil do josefovské synagogy, ale nikdo se k němu nemůže dostat, protože chybí klíč. Přesně takový klíč, který byl nalezen při pátrání po Golemovi. A co byl ten tajemný předmět? Golemův šém. Golem sa-motný se sice v knihovně neobjevil, ale i tak bylo dopomoženo k jeho nalezení a návratu do Židovského města. Po náročném pátrání následoval zasloužený odpočinek v podobě her a čtení knih. Byla to naprosto strašná, ne-zapomenutelná noc. Těšíme se zas! (text: Irena Tomášková)

I letos se Úsek služeb dětem a mládeži Ústřední knihovny MKP zapojil do celostátní akce KDK SKIP Noc s Andersenem – Noc v knihovně, která se konala v noci z pátku 28.3.08 na sobotu 29.3.08. Vzájemně jsme se představili prostřednictvím novinového inzerátu. Další náplň večera se nesla v duchu letošního celostátního motta „Česko čte Čapka“. Po povídání o některých dílech bratří Čapků jsme se všichni proměnili v postavy z pohádky O princezně Solimánské a velké divadelní představení mohlo začít. V další části večera (noci) jsme si zahráli pantomimu, dle své fantazie děti doplňovaly příběh o neznámém předmětu. Před spaním jsme si ještě četli ze současných zajímavých knížek pro děti a také jsme společně napsali mailovou zdravici ostatním „spacím“ knihovnám MKP. O půlnoci už překvapivě všechny děti spaly. Ráno po snídani čekala na děti ještě jedna aktivita – kreslení knihovního snu a drobné pozornosti o KDK SKIP, MKP i sponzorů (Tesco, Pražská plynárenská, a.s.). (text: Mgr. Jitka Řeháková)

Pobočky MKP Břevnov a Dejvice byly dne 28. 3. 2008 v rámci mimořádného projektu „iNOC“ MČ Prahy 6 otevřeny celou noc. Kromě možnosti bezplatného zápisu pro občany Prahy 6 nabízely i bohatý kulturní program pro všechny ostatní návštěvníky. Více informací o iNoci naleznete na http://www.inoc­.cz/

Ve středu 24. března 2008 jsme v knihovně Korunní pokračovali v cyklu Vinohrady známé i neznámé. Tentokrát jsme přivítali pana Aleše Ostrýta, který nám promítal své nádherné fotografie z Vinohrad a okolí. Dozvěděli jsme se i některé informace o focení jako takovém a o úpravě fotografií. Beseda s názvem Vinohrady ve fotografiích se zúčastněným moc líbila.

Setkání s poezií začínajících nebo méně známých autorů proběhlo v knihovně na Ostrčilově nám. Z knihy Miroslava Baštýře Dopis na zeď četla jeho dcera Olga Baštýřová. Komorní atmosféru dotvářela i pěkná velikonoční výzdoba knihovny…

Pobočka MKP Břevnov uspořádala „Studentský literární večer“. Z vlastní poetické tvorby předčítali studenti Gymnázia Nad Alejí.

Již podruhé vystoupila skupina Jablkoň ve velkém sále MKP a předvedla (včetně výborné zpěvačkosaxofo­nistky Aničky) opět skvělý výkon. Stejně jako předloni.

V Ústřední knihovně si prvňáčci ze ZŠ Brána jazyků a ze ZŠ Klimentská společně se zajíčkem Pepíčkem a kachničkou Aničkou povídali o Velikonocích, vyráběli zaječí ouška, malovali velikonoční vajíčka a naučili se ušákovu básničku.

Zpěvačka Marta Kubišová vystoupila na prvním koncertu pátého ročníku koncertního cyklu Rebelující dámy české hudby. Projekt Rebelující dámy české hudby vznikl ve spolupráci umělecké agentury Taktika Muzika (http://www.tak­tika-muzika.cz/) s Městskou knihovnou v Praze a koná se každoročně ve velkém sále Ústřední knihovny MKP.

V rámci hudebního festivalu Vítání jara vystoupila ve velkém sále MKP cimbálová muzika Hradišťan s uměleckým vedoucím Jiřím Pavlicou.

V rámci Týdne čtení si knihovna Korunní připravila pořad nejen pro své dospělé čtenáře. Ve středu 12. března se tu konal v odpoledních hodinách koncert Věry Wajsarové s názvem Zpívaná poezie z kozí farmy. Představení se protáhlo až do večerních hodin a všichni zúčastnění odcházeli velmi spokojení.

Spisovatelka Alena Ježková, autorka knih Příběhy českých knížat a králů, Příběhy z Dalimila nebo Strážci pražských ulic, ve svých knížkách přibližuje dětem českou historii, pověsti a báje. Své knihy představila na besedě spojené s autogramiádou v pobočce MKP Letná.

Oddělení digitalizace MKP slavnostně zahájilo svůj provoz 31. 1. 2008. Prvnímu zdigitalizovanému dokumentu předcházela ale rozsáhlá rekonstrukce prostor pracoviště. Rekonstrukce započala v létě 2007 a byla dokončena v září 2007. Následně bylo pracoviště vybaveno potřebným zařízením, z hlediska digitalizace především dvěma „face up“ skenery. Fotografie představují proměnu pracoviště Oddělení digitalizace. Více o tomto oddělení a projektu Hispra >>